Československo
historický státní útvar (1918–1992) / From Wikipedia, the free encyclopedia
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí. Země zahrnovala území Čech, Moravy, českého Slezska, Slovenska a do roku 1939 i Podkarpatské Rusi.
Československo Česko-Slovensko
| |||||||||||||||||||
Hymna Kde domov můj a Nad Tatrou sa blýska | |||||||||||||||||||
Motto Pravda vítězí / Pravda víťazí Veritas vincit (1990–1992) | |||||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||||
Rozloha |
140 493 km² (1930) 127 900 km² (1992) | ||||||||||||||||||
Nejvyšší bod |
Gerlachovský štít (2 654 m n. m.) | ||||||||||||||||||
Nejdelší řeka |
Vltava (433 km) | ||||||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||||||
Počet obyvatel |
13 607 385 (1921) 15 700 000 (1992) | ||||||||||||||||||
Národnostní složení |
Stav roku 1921: 64,37 % Čechoslováci, resp. 16 % jen Slováci, 22,95 % Němci 5,47 % Maďaři, 3,39 % Rusíni 1,33 % Židé, 0,56 % Poláci 0,17 % jiní, 1,75 % cizinci | ||||||||||||||||||
jazyk československý (státní), po roce 1948 čeština a slovenština, dále němčina, maďarština, rusínština a polština (jazyky národnostních menšin) | |||||||||||||||||||
46 % římskokatolické (1991), 30 % bez vyznání (1991), 5,3 % evangelické (1991), ortodoxní, judaistické | |||||||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||||||
parlamentní republika (1918–1939, 1945–1948) lidově demokratická republika (1948–1960) socialistická republika (1960–1968) federativní socialistická republika (1969–1990) federativní parlamentní republika (1990–1992) | |||||||||||||||||||
Vznik |
|||||||||||||||||||
Zánik |
|||||||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||||||
|
Československý stát vznikl 28. října 1918, kdy vyhlásil nezávislost na Rakousku-Uhersku. Následné meziválečné období je označováno jako první republika, výraznou politickou osobností této doby byl první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Po mnichovské dohodě v roce 1938 se pohraniční Sudety staly součástí Německa a země přišla i o další území ve prospěch Maďarska a Polska. V březnu 1939 vyhlásilo svou nezávislost Slovensko a Podkarpatská Rus byla obsazena Maďarskem. Na zbytku českých zemí byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava, formálně autonomní část nacistického Německa. Po vypuknutí druhé světové války sestavil v říjnu 1939 bývalý československý prezident Edvard Beneš exilovou vládu, která byla posléze uznána spojenci.
Po druhé světové válce byl československý stát v roce 1945 obnoven v hranicích, které měl před rokem 1938, s výjimkou Podkarpatské Rusi, která se stala součástí Sovětského svazu. V letech 1948 až 1989 bylo Československo součástí východního bloku s řízenou ekonomikou, vládla zde komunistická strana. Země byla od roku 1949 součástí ekonomické Rady vzájemné hospodářské pomoci a od roku 1955 vojenské Varšavské smlouvy. Politickou liberalizaci v roce 1968 (pražské jaro) násilně ukončila v srpnu 1968 invaze vojsk Varšavské smlouvy pod vedením Sovětského svazu. Následovala doba tzv. normalizace, která byla zakončena v listopadu 1989 pokojnou sametovou revolucí, jež se uskutečnila v období pádu komunismu ve střední a východní Evropě. Po sesazení vlády komunistické strany se Československo stalo demokratickým státem, v čele s prezidentem Václavem Havlem. Zaniklo 31. prosince 1992 rozdělením na suverénní státy, Česko a Slovensko.