Andrej Babiš
český politik a podnikatel slovenského původu / From Wikipedia, the free encyclopedia
Andrej Babiš (* 2. září 1954 Bratislava) je český politik a podnikatel slovenského původu, v letech 2017–2021 předseda vlády České republiky. Od října 2013 je poslancem Parlamentu České republiky a v letech 2014–2017 působil jako první místopředseda vlády a ministr financí v kabinetu Bohuslava Sobotky. Je zakladatelem velkého koncernu Agrofert. Kvůli využívání své značné ekonomické, politické a mediální moci ve svůj prospěch bývá označován za oligarchu.[pozn. 1] Kvůli čerpání dotací z veřejných zdrojů a státním zakázkám je obviňován ze střetu zájmů.[7][8][9] Dne 30. října 2022 oznámil kandidaturu na prezidenta České republiky ve volbě v lednu 2023. V prvním kole získal 34,99 % hlasů a postoupil do druhého kola. V něm získal 41,67 % hlasů a prohrál.[10]
Ing. Andrej Babiš | |
---|---|
Andrej Babiš (2023) | |
12. předseda vlády České republiky | |
Ve funkci: 6. prosince 2017 – 17. prosince 2021 | |
Prezident | Miloš Zeman |
Předchůdce | Bohuslav Sobotka |
Nástupce | Petr Fiala |
1. místopředseda vlády Bohuslava Sobotky | |
Ve funkci: 29. ledna 2014 – 24. května 2017 | |
12. ministr financí ČR | |
Ve funkci: 29. ledna 2014 – 24. května 2017 | |
Předseda vlády | Bohuslav Sobotka |
Předchůdce | Jan Fischer |
Nástupce | Ivan Pilný |
1. předseda hnutí ANO 2011 | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 1. srpna 2012 | |
Předchůdce | subjekt vznikl |
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 26. října 2013 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSS (KSČ) (1980–1989)[1] ANO 2011 (od 2012) |
Narození | 2. září 1954 (69 let) Bratislava Československo Československo |
Národnost | slovenská |
Občanství | Česká republika Slovenská republika[2] |
Choť | Beata Adamovičová (do Desetiletí od 1990) Monika Babišová (od 2017) |
Rodiče | Štefan Babiš Adriana Babišová |
Děti | Andrej Babiš mladší Adriana Bobeková Vivien Babišová Frederik Babiš |
Příbuzní | Alexander Babiš (sourozenec) |
Sídlo | Průhonice |
Alma mater | Ekonomická univerzita v Bratislavě |
Profese | podnikatel, politik, ekonom a podnikatel |
Majetek | 75 miliard korun (2021)[3] |
Náboženství | ateismus[4] |
Ocenění | Zelená perla (2013) Ministr financí roku pro oblast rozvíjejících se evropských ekonomik (2016) Zelená perla (2019) |
Podpis | |
Commons | Andrej Babiš |
Babiš o vztazích mezi Českou republikou a Spojenými státy během setkání s Donaldem Trumpem
Záznam ze 7. března 2019 Problémy s přehráváním? Nápověda.
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V souvislosti s postavením svého otce strávil Babiš část svého dětství a mládí ve Francii a ve Švýcarsku. Po studiích na tehdejší bratislavské Vysoké škole ekonomické začal pracovat v podniku zahraničního obchodu Chemapol. V roce 1980 se stal členem Komunistické strany Československa (KSČ). V roce 1985 byl vyslán jako zahraniční delegát do Maroka, kde strávil šest let.
V roce 1980 jej začala Státní bezpečnost (StB) evidovat jako svého důvěrníka a od roku 1982 jako agenta s krycím jménem „Bureš“.[11][12][13] Babiš jakoukoli vědomou spolupráci s StB popírá,[14] ale v roce 2021 objevená karta agenta Bureše dokazuje, že s StB spolupracoval dobrovolně.[15]
Po rozpadu ČSFR pobýval v Praze, kde založil Agrofert jako dceřinou firmu slovenského Petrimexu, v němž předtím pracoval.[16] V květnu 1995 Agrofert za nejasných okolností převzal prostřednictvím nedlouho předtím založené švýcarské společnosti O.F.I.[16] Z Agrofertu se pod jeho vedením postupně stal významný agrochemický holding, do něhož se zařadilo kolem 250 firem. V červnu 2013 se součástí holdingu stal i mediální dům MAFRA, vydávající mimo jiné celostátní deníky Mladá fronta DNES a Lidové noviny. Babiš Agrofert vlastnil až do 3. února 2017, kdy své firmy převedl do svěřenského fondu.[17] Celé jeho jmění bylo v prosinci 2018 odhadováno v přepočtu na 82 miliardy korun,[18] což z něj činilo 456. nejbohatšího člověka světa,[18] druhého nejbohatšího českého občana[19] a zároveň vůbec nejzámožnějšího Slováka.[18]
Koncem roku 2011 založil občanskou iniciativu nazvanou Akce nespokojených občanů, z níž později vzniklo politické hnutí ANO 2011. V srpnu 2012 se stal prvním předsedou hnutí. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 hnutí obsadilo druhé místo za Českou stranou sociálně demokratickou (ČSSD) se ziskem 18,65 % hlasů. Sám Babiš byl v říjnu 2013 zvolen poslancem Parlamentu České republiky a v lednu 2014 byl jmenován vicepremiérem a ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky. Z vládních postů však odstoupil v květnu 2017 poté, co premiér Sobotka navrhl jeho odvolání pro údajné skandály, neodvádění daní a úkolování novinářů v médiích.[20]
Při dalších volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017 hnutí ANO zvítězilo a získalo 78 poslaneckých mandátů. Andrej Babiš jako předseda hnutí a stranický lídr středočeské kandidátky[21] byl opět zvolen poslancem.[22] Prezident Miloš Zeman jej 31. října pověřil jednáním o sestavení nové vlády[23] a 6. prosince jej jmenoval premiérem.[24] Vláda však v lednu 2018 nezískala důvěru Poslanecké sněmovny a podala demisi, v níž vládla dál. Prezident Zeman jej v červnu 2018 jmenoval premiérem podruhé a následně i jeho druhou vládu. Menšinový kabinet byl složen ze zástupců ANO a ČSSD, s podporou a tolerancí od Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM).[25] V červenci 2018 získala vláda důvěru Poslanecké sněmovny.[26]
V září 2017 a lednu 2018 byl, již jako poslanec, opakovaně vydán Poslaneckou sněmovnou ČR k trestnímu stíhání kvůli kauze Čapí hnízdo.[27][28][29] V září 2019 bylo Městským státním zastupitelstvím v Praze stíhání proti všem obviněným zastaveno. Podle zdůvodnění tohoto rozhodnutí farma v době podání žádosti splňovala podmínky dotace, tudíž k žádnému protiprávnímu jednání nedošlo.[30] Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman byl však oprávněn rozhodnutí pražských státních zástupců zrušit a obnovit trestní stíhání, což v případě Andreje Babiše a další obviněné učinil.[31] Dne 9. ledna 2023 byli Andrej Babiš a Jana Nagyová Městským soudem v Praze zproštěni obžaloby, podle zdůvodnění při budování Farmy Čapí hnízdo k dotačnímu podvodu nedošlo,[32] verdikt poté soud potvrdil také v únoru 2024.[33]