Angelologie dějin
From Wikipedia, the free encyclopedia
Angelologie dějin je kniha, která shrnuje výsledky práce slovenského badatele, sofiologa Emila Páleše. Zkoumá příčiny tvořivosti a psychologické pozadí kulturních vln v dějinách. Porovnává osobnostní typy, kulturní vzorce a přírodní formy. Kvalitativně i kvantitativně-statisticky analyzuje křivky tvořivosti v dějinách kultury i přírody a nachází v nich časové pravidelnosti (synchronicity a periodicity). Ukazuje, že tyto domnělé zákonitosti měly vliv již na myšlení lidí ve starověku, jako nauka o střídání duchů času, božstev a archandělů, tzv. angelologie.
Angelologie dějin. Synchronicita a periodicita v dějinách. | |
---|---|
Přebal druhého svazku „Angelologie dějin“, 2012 | |
Autor | Emil Páleš |
Země | Slovensko |
Jazyk | slovenština, čeština |
Edice | Základy duchovní vědy |
Vydavatel | Sophia |
Datum vydání | 2001–2012 |
Česky vydáno | 2004 |
Počet stran | 1032 |
ISBN | 978-80-970688-2-0 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Páleš předkládá svůj závěr, že starověká nauka o andělech nebyla pouhou fantazií, nýbrž předvědeckou formou poznání, jež mělo svůj reálný předmět. Angelologie byla dle Páleše epistemologií starověku. Popisovala vlny intuicí a inspirací v tzv. „kolektivním podvědomí“ lidstva a cyklické zákonitosti jejich střídání. Páleš přitom neodpovídá na otázku, zda jsou zapříčiněny duchovními bytostmi nebo nějakým hmotným faktorem.