Atlético Madrid
španělský fotbalový klub / From Wikipedia, the free encyclopedia
Atlético de Madrid (celým názvem: Club Atlético de Madrid) je španělský fotbalový klub, který sídlí v Madridu. Od sezóny 2002/03 působí v Primera División, španělské nejvyšší fotbalové soutěži. Klubové barvy jsou modrá, bílá a červená.[2]
Atlético Madrid | ||||
---|---|---|---|---|
Název | Club Atlético de Madrid | |||
Přezdívka | „Atleti“ „Los Indios“ „El Pupas“ „Los Colchoneros“ „Los Rojiblancos“ | |||
Země | Španělsko Španělsko | |||
Město | Madrid | |||
Založen | 26. dubna 1903[1] | |||
Asociace | RFEF | |||
Barvy | • modrá, bílá a černá ( ; 1903–1911)[1] • modrá, bílá, červená a černá ( ; 1911–1947)[1] • modrá, bílá a červená ( ; od 1947)[2] | |||
| ||||
Soutěž | 1. španělská fotbalová liga | |||
2021/22 | 3. místo | |||
Stadion | Wanda Metropolitano, Madrid | |||
Kapacita | 67 703 diváků[3] | |||
Vedení | ||||
Vlastník | Miguel Ángel Gil Marín (54,6 %) Wanda Group (20 %) Enrique Cerezo (17,9 %) | |||
Předseda | Enrique Cerezo | |||
Trenér | Diego Simeone | |||
Oficiální webová stránka | ||||
Největší úspěchy | ||||
Ligové tituly | 11× mistr Španělska | |||
Domácí trofeje | 10× Copa del Rey 2× Supercopa de España | |||
Mezinárodní trofeje | 1× Pohár vítězů pohárů 3× Evropská liga UEFA 3× Superpohár UEFA 1× Interkontinentální pohár | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Založen byl dne 26. dubna 1903 jako Athletic Club de Madrid, který založili tři baskičtí studenti žijící v Madridu. V roce 1921 se stalo Atlético kompletně nezávislým na Athleticu Bilbao (a Basků), přičemž madridský celek hrál v tomto partnerství jakousi baskickou enklávu mimo Bilbao.[1] V letech 1939–1947 byl klub součástí frankistických vzdušných sil po fúzí s Aviación Nacional ze Zaragozy.[4] Na počátku roku 1941 pak vymizel z názvu anglický Athletic, který byl nahrazen španělským názvem Atlético (čímž bylo také vymazáno poslední pouto na baskický Athletic).[5] Stalo se tak z důvodu pečlivého frankistického potírání všech anglicismů v zemi.[5] V této době se stal také fotbalovou jedničkou v Madridu, kdy poprvé a také naposled nahradil Real Madrid z pozice toho silnějšího klubu ve městě.[4] Opětovná změna nastala až v padesátých letech, kdy se stal z Realu hegemon nejen ve Španělsku, ale i na evropské půdě.[4] Po těchto změnách nebylo Atlético v konečném součtu následujících padesáti let příliš dominantní oproti městskému rivalovi a nebo katalánské Barceloně (jediné tituly "Rojiblancos" v této éře pochází ze sezón 1965/66, 1969/70, 1972/73, 1976/77 a 1995/96), přičemž dokonce na počátku nového milénia přišel teprve druhý sestup z nejvyšší soutěže.[1] Po návratu do La Ligy začala postupná změna k lepšímu a po nástupu Diega Simeoneho v roce 2011 došlo k načatí další zlaté éry klubu (započaté titulem v sezóně 2013/14 a následovaných dvěma finálovými účasti v LM – 2013/14, 2015/16).[1]
Ve své historii zvítězil shodně desetkrát v nejvyšší soutěži i domácím poháru, včetně historického doublu v roce 1996. V roce 1962 zvítězil v Poháru vítězů pohárů, v roce 1974 se stal vítězem Interkontinentálního poháru. V roce 2010 získal trofej pro vítěze Evropské ligy, když v prodloužení finále porazil anglický Fulham FC. Stejný úspěch zopakoval o dva roky později (2012), kdy tentokrát pokořil španělský Athletic Bilbao. Poslední mezinárodní triumf se datuje do sezóny 2017/18, kdy Atlético zvítězilo potřetí v Evropské lize.
Své domácí zápasy odehrává na stadionu Wanda Metropolitano s kapacitou 67 703 diváků.[3]