Baskičtina
From Wikipedia, the free encyclopedia
Baskičtina (baskicky: euskara) je izolovaný jazyk, který nepatří do žádné jazykové rodiny (řadí se do baskické jazykové rodiny, ostatní baskické jazyky jsou mrtvé). Proto je velice odlišný od ostatních jazyků, zvláště pak jazyků z okolních území (španělština, francouzština, katalánština). Z typologického hlediska je to jazyk aglutinační. Hlavní oblastí rozšíření je Baskicko, a to nejen kraj Španělska, ale také širší okolí zasahující přes Pyreneje do Francie. Tato oblast má značnou kulturní i politickou autonomii. Národ žijící na severu Pyrenejského poloostrova mluvící tímto jazykem se nazývá Baskové. Standardizovaná forma baskičtiny, která byla přijata koncem 20. století, se nazývá Batua. Mimo tuto standardní verzi existuje ještě 6 hlavních nářečí baskičtiny – biskajské, gipuzkoanské a hornonavarrské (ve Španělsku) a dolnonavarrské, lapurdianské a zuberoanské (ve Francii). Přesné hranice rozšíření dialektů nekorespondují s hranicemi politickými.
Baskičtina (euskara) | |
---|---|
Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | Baskicko Španělsko Španělsko Francie Francie |
Počet mluvčích | 665 700 |
Klasifikace | Izolované jazyky |
Písmo | Latinka |
Postavení | |
Regulátor | Královská akademie baskického jazyka (Euskaltzaindia) |
Úřední jazyk | Baskické autonomní společenství a Navarra (Španělsko), uznávána jako jazyk menšiny ve Francouzském Baskicku (Pyrénées-Atlantiques-Francie) |
Kódy | |
ISO 639-1 | eu |
ISO 639-2 | baq (B) eus (T) |
ISO 639-3 | eus |
Ethnologue | různé |
Wikipedie | |
eu.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Český diplomat a spisovatel Norbert Tauer během 20. století přispěl k popularizaci baskičtiny a baskické kultury vůbec.