Bůh
bytost výjimečné moci, jež je předmětem náboženské úcty a kultu / From Wikipedia, the free encyclopedia
Bůh, bohyně či božstvo je bytost výjimečné moci, jež je předmětem náboženské úcty a kultu. Bohové přesahují svou mocí jiné bytosti, včetně člověka a často je jim připisováno stvoření světa a jiné výjimečné činy. Představují ústřední koncept většiny náboženství, která jsou tak označována jako teistická (z řeckého theos – „bůh“). Kromě osobních, často antropomorfních, božstev existují také náboženské koncepty neosobního božství. Bůh, bohové i božství může být chápáno buď jako transcendentní nebo imanentní.
Teistická náboženství jsou zjednodušeně dělena na monotheistická a polytheistická. Abrahámovská náboženství, typický příklad monotheismu, věří v jediného transcendentního Boha jež je stvořitelem veškerého bytí a který je dokonalý, spravedlivý, všemocný, nesmrtelný a vševědoucí. Polytheistická náboženství, například mnohá archaická náboženství, věří v bohy a bohyně jež jsou vůči světu zpravidla imanentní, velmi mocná nikoliv však všemocná, a jež navazují přátelské i nepřátelské vztahy s dalšími božstvy i jinými bytostmi včetně lidí. Některá náboženství, jako například hinduismus, mají velmi variabilní pojetí Boha, božstev či božství, jež nelze na monotheismus a polytheismus zjednodušit. Příkladem monoteismu je judaismus, křesťanství a islám. Příkladem polyteismu jsou starověká náboženství Egypta, Sumeru a Řecka.