český šlechtic From Wikipedia, the free encyclopedia
Hrabě Eduard Clam-Gallas (14. března 1805, Praha – 17. března 1891, Vídeň) byl český šlechtic a rakouský generál. Byl nejstarším synem hraběte Kristiána Kryštofa Clam-Gallase (1771–1838), Beethovenova patrona, a hraběnky Josefíny Clary-Aldringenové (1777–1828).
Eduard z Clam-Gallasu | |
---|---|
Eduard Clam-Gallas | |
Narození | 14. března 1805 Praha |
Úmrtí | 17. března 1891 (ve věku 86 let) Vídeň |
Místo pohřbení | Gallasovská a Clam-Gallasovská hrobka |
Povolání | důstojník a politik |
Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna (1862) Řád železné koruny 1. třídy rytíř Vojenského řádu Marie Terezie velkokříž Vojenského řádu Marie Terezie komandér Císařského řádu Leopoldova |
Nábož. vyznání | katolická církev |
Choť | Klotylda z Dietrichstein-Proskau-Leslie |
Děti | František z Clam-Gallasu Edina z Clam-Gallasu Clotilda Festetics de Tolna |
Rodiče | Kristián Kryštof z Clam-Gallasu a Josefína Karolína z Clary-Aldringenu |
Rod | Clam-Gallasové |
Příbuzní | Kristiana z Clam-Gallasu a Karolina z Clam-Gallasu (sourozenci) Eleonora z Clam-Gallasu, Gabriela z Clam-Gallasu, Kristiana z Clam-Gallasu, Eduardina z Clam-Gallasu, Žofie z Clam-Gallasu, Klotylda z Clam-Gallasu a Marie z Clam-Gallasu (vnoučata) |
Funkce | člen Panské sněmovny (od 1861) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Roku 1823 vstoupil do armády, nejdříve byl rytmistrem (kapitánem) prvního jezdeckého pluku v Praze v roce 1831, poté komandér (1835), plukovník (1840) a nakonec generálem (1846).
V roce 1848 byl odvelen do Itálie. Pod velením generála Josefa Radeckého řídil brigádu, která se vyznamenala u Santa Lucie poblíž Vicenzy a v bitvě u Custozy. Byl vyznamenán vojenským řádem Marie Terezie a povýšen na polního podmaršálka (ekvivalent dvojhvězdičkového generála, velitele divize).
V dubnu 1849 se stal velitelem sedmihradského armádního sboru (7 000 pěšáků, 1 600 koní a 36 kanónů). Během letního sedmihradského tažení byl poražen Józefem Bemem, ale po této porážce byl schopen zvítězit nad Sándorem Gálem a jeho Székelskou (Sikulskou) armádou. Po okupaci Székelska, Sikulska se spojil s Lüdersem a společně porazili Bema u Segesváru.
Od roku 1850 byl v čele I. armádního sboru Čechy ve Vídni a během druhé italské války za nezávislost (1859) se zúčastnil bitvy u Magenty a u Solferina. Jeho chyby neměly vliv na jeho kariérní postup a byl povýšen na generála jezdectva.
V roce 1861 byl přijat do Říšské dvorské rady před tím, než se stal v roce 1865 císařským hofmistrem.
V průběhu prusko-rakouské války utrpěl ponižující porážku v bitvě u Jičína, za níž se dostal před válečný soud, ale byl zproštěn obvinění díky svému vysokému společenskému postavení. Údajně pak ale musel na významné akce nosit na ruce červenou stuhu. Proto už moc do společnosti nechodil a poslední léta strávil na odpočinku ve Frýdlantě a Liberci v Čechách (dnešní Česko).
Roku 1850 se oženil s Klotildou z Dietrichsteinu (26. 6. 1828 – 31. 10. 1899), jednou z dědiček knížete Josefa Ditrichštejna (1798–1858) a švagrovou Alexandra Mensdorff-Pouillyho, ministra zahraničí Rakouského císařství a Clam-Gallasova druha ve zbrani z bitvy u Magenty. Měli spolu 3 děti:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eduard Clam-Gallas na anglické Wikipedii.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.