Ernest Denis
francouzský historik a bohemista / From Wikipedia, the free encyclopedia
Ernest Denis, počeštěně též Arnošt Denis (3. ledna 1849 Nîmes – 4. ledna 1921 Paříž), byl francouzský historik, politik, slavista a především bohemista, profesor na univerzitách v Bordeaux a na pařížské Sorboně. Je autorem mnoha děl o politických a kulturních dějinách Čechů, ale i dalších slovanských národů. Čechy považoval za kulturně i politicky nejvyspělejší, proto jim přisuzoval i vůdčí roli v boji slovanských národů střední a jižní Evropy za samostatnost. Byl přesvědčen o nezbytnosti získání samostatnosti pro český národ a vytrvalým bojovníkem za jeho práva. Založil a redigoval revue La Nation Tchèque („Český národ“). Svou neúnavnou činností, politickým a společenským vlivem se významně zasloužil o vytvoření Československa. Jakkoli jiné národnosti, je Ernest Denis postavou, kterou je nezbytné zařadit mezi nejvýznamnější osobnosti českých moderních dějin.
Ernest Denis | |
---|---|
Ernest Denis (cca 1905) | |
Narození | 3. ledna 1849 Nîmes |
Úmrtí | 4. ledna 1921 (ve věku 72 let) Paříž |
Alma mater | École normale supérieure |
Povolání | historik východní Evropy, historik, spisovatel, vysokoškolský učitel, slavista, bohemista a politik |
Zaměstnavatel | Pařížská univerzita |
Ocenění | Prix Thérouanne (1879) Prix Thérouanne (1903) důstojník Řádu čestné legie |
Děti | Pierre Denis |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
I přes svoji náklonnost k českým zemím zůstal Ernest Denis Francouzem hluboce poznamenaným porážkou v prusko-francouzské válce let 1870–1871 a angažovaným antiklerikálním republikánem. Mnohé jeho názory odrážejí vzrušenou atmosféru francouzské společnosti přelomu 19. a 20. století. Příčinu třicetileté války viděl hlavně v jezuitském komplotu. A ten se snažil odhalit a pohanět s o to větší vervou, že právě v době, kdy o českých dějinách intenzivně přemýšlel, se ve Francii rozhořel ostrý konflikt mezi církví a antiklerikály. Denis však jakožto angažovaný badatel do sebe nasál mnoho z bouřlivé atmosféry epochy Fin de siècle. Nikdy neskrýval svoji antipruskou a republikánskou orientaci. Myšlením a metodami však zůstal francouzským historikem své doby a vyhraněného politického smýšlení. V českých dějinách hledal souzvuky s historií své vlasti, což ho činí jedinečným.