Gotthardský úpatní tunel
železniční tunel procházející alpským Gotthardským masivem / From Wikipedia, the free encyclopedia
Gotthardský úpatní tunel (GÚT) (německy Gotthard-Basistunnel) je železniční úpatní tunel, který prochází alpským Gotthardským masivem. Se svými 57 kilometry jde o nejdelší železniční tunel světa.[3][4] Úpatní v názvu tunelu znamená, že portály tunelu jsou umístěny na úpatí masivu, tedy trať nestoupá po úbočí k tunelu, jako je to v případě staršího Gotthardského tunelu.
Gotthardský úpatní tunel | |
---|---|
mapa trasování tunelu | |
Základní informace | |
Stát | Švýcarsko |
Místo | švýcarské a italské alpy |
Provozovatel | SBB-CFF-FFS |
1. portál | kanton Uri - Erstfeld (460 m n. m.) |
2. portál | kanton Ticino - Bodio (312 m n. m.) |
Provozní délka | 57 000 m |
Rozchod kolejí | 1435 mm (normální rozchod) |
Počet dopr. tubusů | 2 |
Počet kolejí v tubusu 1 | 1 |
Počet kolejí v tubusu 2 | 1 |
Maximální rychlost | 250 km/h |
Propustnost | 325[1] souprav/den |
Výstavba | |
Dodavatel | AlpTransit Gotthard Ltd. |
Geologická sondáž | 1993 |
Zahájení stavby | 1996 |
Poslední průraz | 15. října 2010 |
Dokončení | 1. června 2016[2] |
Otevření | 11. prosince 2016 |
Náklady | 9,83 miliard CHF |
Celková délka (vč. galerií a štol) | 151,8 (151,84) km m |
Průměr trať. tubusů | 8,8–9,5 m |
Délka tubusu 1 | 57 104 (57 091) m |
Délka tubusu 2 | 57 017 (56 978) m |
Bezpečnostní stanice | Sedrun, Faido |
Vytěžený objem | 13 300 000 m³ |
Vytěžená hmotnost | ~28.000.000 t |
Lokalizace | |
Souřadnice | 46°36′0″ s. š., 8°45′54″ v. d. |
Gotthardský úpatní tunel | |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Význam stavby[5] spočíval ve zrychlení železničního spojení přes Alpy mezi Curychem a Milánem. Nejkratší doba jízdy vlakem mezi těmito městy před dokončením tunelu činila 4.03 hod. Po zprovoznění tunelu pro pravidelnou dopravu od prosince 2016 byla jízdní doba zkrácena na 3.26 hod. Po dokončení a zprovoznění i Cenerského a Zimmerberského úpatního tunelu by jízdní doba měla klesnout až na 2.40 hod. Plánovaná rychlost železničních souprav je 200–250 km/h. Celkové zkrácení jízdní doby vytvoří silnou konkurenci nejen silniční dopravě, ale i dopravě letecké, a to i z ekologického hlediska.[5]
Slavnostní otevření tunelu proběhlo dne 1. června 2016[1], tunel byl zprovozněn pro pravidelnou dopravu 11. prosince 2016.[6]