Handrij Zejler
lužickosrbský spisovatel / From Wikipedia, the free encyclopedia
Handrij Zejler (1. února 1804 Salzenforst/Słona Boršć – 15. října 1872 Lohsa/Łaz) byl lužickosrbský básník, národní buditel, evangelický duchovní a autor jazykovědných spisů. Byl zakladatelem svébytné národní literatury a „praotcem lužickosrbské poezie“ (A. Černý), který jejím prostřednictvím přispěl k posílení lužickosrbské identity.
Stručná fakta Rodné jméno, Narození ...
Handrij Zejler | |
---|---|
Rodné jméno | Andreas Seiler |
Narození | 1. února 1804 Salzenforst/Słona Boršć Saské království Saské království |
Úmrtí | 15. října 1872 (ve věku 68 let) Lohsa/Łaz Prusko Prusko |
Místo pohřbení | Lohsa/Łaz |
Pseudonym | Boršćan |
Alma mater | Lipská univerzita |
Období | 1824–1872 |
Žánr | poezie |
Literární hnutí | romantismus |
Významná díla | Serbske basnje, swojemu wulce lubemu ludej podate k wužitku a zabawjenju, So zwoni měr, Rjana Łužica |
Manžel(ka) | Johanna, roz. Schneider (1815–1866) |
Děti | Magdalena Elisabeth (1855–1915), Maria Olga (1857–1928) |
Rodiče | Johann Seiler, Maria Seiler, roz. Birke |
Vlivy | Goethe, Schiller, Ludwig Uhland, Ernst Moritz Arndt, Emanuel Geibel, Rousseau, Spinoza, František Palacký |
Vliv na | Jakub Bart-Ćišinski, Jakub Lorenc-Zalěski, Jurij Chěžka, Michał Nawka, Jurij Brězan, Kito Lorenc |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít