Hortonův syndrom
From Wikipedia, the free encyclopedia
Hortonův syndrom jsou kumulované, periodické bolesti hlavy (tzv. cluster headache), velmi náročné na snesení. Postihuje asi 0,1 % populace, zejména muže.[zdroj?] Intenzivní bolest se soustředí kolem jednoho oka. Záchvat často vzniká v noci.[1]
Hortonův syndrom | |
---|---|
Klasifikace | |
MKN-10 | G44.0 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lidské oko je prakticky celé cévně zásobeno z vnitřního karotického řečiště. Výjimku tvoří cévní zásobení zevního okohybného svalu, který je zásoben ze zevního karotického řečiště, přesněji ze spánkové (temporální) tepny. Pokud dojde k poruše zásobení této tepny, což se děje například v mimořádně teplých dnech, při zánětu této tepny, dojde k poruše hybnosti zevního okohybného svalu a tím k diplopii – dvojitému vidění v intenzitě odpovídající intenzitě nedokrvení výše uvedeného svalu. Při typicky rozvinutém Hortonově syndromu je navíc oblast v okolí spánkové tepny zduřelá a zarudlá.
Bolesti hlavy jako takové mohou být s tímto syndromem spojené, ale více dominuje dvojité vidění a bolest v oblasti spánku. Protože se nejedná o poškození řečiště vnitřní krkavice (karotidy), není u tohoto syndromu nebezpečí až takového rizika, protože se vlastně jedná o přechodné poškození jediného okohybného svalu (ze čtyř) a vlastní oko ohroženo není. Někdy i lékaři při léčbě zazmatkují, protože si neuvědomí anatomické poměry a začnou pacienta „intenzivně léčit“ například vysokými dávkami kortikoidů a antibiotik. Většinou ale stačí zaledování spánkové tepny, doplnění tekutin u přehřátého pacienta, při zvýšené teplotě je antibiotická léčba vhodná, ale nemusí být nezbytná. Hortonův syndrom je onemocnění spíše vzácné, ale často se mu přikládá větší význam, než si skutečně zasluhuje.