Jakoubek z Vřesovic
husitský hejtman, politik a diplomat / From Wikipedia, the free encyclopedia
Jakoubek z Vřesovic (asi 1390?–1462) byl husitský hejtman, válečník, politik, diplomat a příslušník rodu pánů z Vřesovic. Po Žižkově smrti se stal jedním z předních husitských hejtmanů. Jeho působištěm byly severozápadní Čechy, kde získal rozsáhlý majetek.
Jakoubek z Vřesovic | |
---|---|
Pečeť Jakoubka z Vřesovic | |
Jiná jména | Jakub z Vřesovic, Jakoubek Bílinský |
Narození | kolem roku 1390 |
Úmrtí | 1462 |
Povolání | diplomat |
Majetek | Žlutice, Kostomlaty, Oltářík, Egerberk, Ústí nad Labem, Ostrov, Andělská Hora, Kyšperk, Teplice, Chomutov |
Znám jako | husitský hejtman, hejtman litoměřického kraje, hejtman žateckého kraje |
Nábož. vyznání | utrakvista |
Děti | Jan z Vřesovic |
Rod | Vřesovcové z Vřesovic |
Příbuzní | Jakub Kostomlatský z Vřesovic[1], Jan Žlutický z Vřesovic[2], Jaroš Kyšperský z Vřesovic, Jan Ilburk z Vřesovic a Jindřich Brozanský z Vřesovic (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Patřil mezi pragmatické politiky a dobré diplomaty. Vyznačoval se velkou odvahou a statečností, ale také charakterovou nestálostí a prospěchářstvím – neváhal měnit strany podle momentální potřeby. Postupně spolupracoval s žatecko-lounským svazem, Zikmundem Lucemburským, Albrechtem Habsburským, Oldřichem z Rožmberka a Jiřím z Poděbrad. Současně se zaměřoval na budování silného rodového dominia v severozápadních Čechách, které pak sloužilo jako mocenská základna pánů z Vřesovic.[3][4] Jediným Jakoubkovým synem byl Jan z Vřesovic.[5]