Jiří I. Řecký
řecký král (1863–1913) / From Wikipedia, the free encyclopedia
Jiří I. Řecký (24. prosince 1845 Kodaň, Dánsko – 18. března 1913 Soluň, Řecko) byl v letech 1863–1913 řecký král z dynastie Glücksburgů, vedlejší linie Oldenburgů.
Jiří I. Řecký | |
---|---|
král Řeků | |
Oficiální portrét řeckého krále Jiřího I. podle Georgise Lakovidise | |
Doba vlády | 30. března 1863 – 18. března 1913 |
Korunovace | 30. března 1863 |
Tituly | Jeho královská Výsost princ dánský Jeho Veličenstvo řecký král |
Narození | 24. prosince 1845 Kodaň, Dánsko |
Úmrtí | 18. března 1913 (ve věku 67 let) Soluň, Řecko |
Pohřben | Královské pohřebiště, královská rezidence v Tatoi, Řecko |
Předchůdce | Regentská vláda, předtím Ota I. Řecký |
Nástupce | Konstantin I. Řecký |
Manželka | Olga Konstantinovna Romanovová |
Potomci | Konstantin I. Řecký, Jiří Řecký, Alexandra Řecká a Dánská, Mikuláš Řecký a Dánský, Marie Řecká a Dánská, Ondřej Řecký a Dánský, Kryštof Řecký a Dánský a Olga Řecko-Dánská |
Rod | Oldenburkové |
Dynastie | Glücksburkové |
Otec | Kristián IX. Dánský |
Matka | Luisa Hesensko-Kasselská |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Byl ustanoven řeckým králem za participace tří velmocí – Anglie, Francie a Ruska po svržení krále Oty I. při vojenském puči a následné občanské válce. Přes počáteční rozpaky se stal populárním a oblíbeným panovníkem.
Byl prvním panovníkem nové řecké královské dynastie. Jeho padesátiletá vláda (nejdelší v moderní historii Řecka) je charakterizována četnými územními zisky a důležitou rolí v mezinárodní politice před první světovou válkou, měl vliv na formování novodobé řecké demokracie zavedením ústavy. Dva týdny před padesátým výročím své intronizace, v průběhu Balkánské války, byl (v Soluni v roce 1913) zavražděn; na rozdíl od jeho dlouhého panování jeho nástupci vládli v obdobích krátkých a nejistých.
Jiří byl druhým synem dánského krále Kristiána IX. a Louisy Hesenské. Když v roce 1862 tehdejší řecký král Ota I. po výbuchu povstání musel opustit Řecko, hledal řecký parlament pro tuto zemi nového panovníka. Nabídku řeckého trůnu odmítla řada princů z evropských panovnických domů, posléze se Řekové obrátili i na syna (v té době budoucího) dánského krále Kristiána IX. – na Viléma, prince von Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg. Ani Vilém, ani jeho otec nejevili zájem, úřadující dánský král Frederik VII. (Vilémův děd) je však přiměl nabídku přijmout (údajně na svého syna hřímal: „Jestli mu to nepřikážeš, tak tě zastřelím!“). Čas ukázal, že šlo o volbu nejen šťastnou pro Viléma, ale především prospěšnou Řecku.
Jiří I. je pradědečkem britského krále Karla III.