Jicchak Šamir
izraelský politik / From Wikipedia, the free encyclopedia
Jicchak Šamir (hebrejsky: יִצְחָק שָׁמִיר, rodným jménem Jicchak Jizernicki, hebrejsky: יצחק יזרניצקי; 15. října 1915 – 30. června 2012) byl izraelský politik, vůdce předstátní organizace Lechi a agent Mosadu. Dvakrát zastával funkci premiéra, poprvé jakožto v pořadí osmý izraelský premiér v letech 1983 až 1984 a podruhé coby v pořadí desátý premiér v letech 1986 až 1992.
Jicchak Šamir יִצְחָק שָׁמִיר | |
---|---|
Jicchak Šamir v roce 1980 | |
8. a 10. premiér Izraele | |
Ve funkci: 20. října 1986 – 13. červenec 1992 | |
Prezident | Chajim Herzog |
Předchůdce | Šimon Peres |
Nástupce | Jicchak Rabin |
Ve funkci: 10. října 1983 – 14. září 1984 | |
Prezident | Chajim Herzog |
Předchůdce | Menachem Begin |
Nástupce | Šimon Peres |
6. ministr zahraničních věcí Izraele | |
Ve funkci: 10. března 1980 – 20. října 1986 | |
Předseda vlády | Šimon Peres Jicchak Šamir Menachem Begin |
Předchůdce | Moše Dajan |
Nástupce | Šimon Peres |
Stranická příslušnost | |
Členství | Likud (dříve Cherut) |
Narození | 15. října 1915 Ružany, Ruské impérium (nyní Bělorusko) |
Úmrtí | 30. června 2012 (96 let) Herzlija, Izrael |
Příčina úmrtí | Alzheimerova choroba |
Místo pohřbení | Nation's Great Leaders Graves Herzlova hora |
Kneset | 8., 9., 10., 11., 12., 13. |
Choť | Šulamit Šamirová |
Děti | Ja'ir Šamir Gilada Šamirová |
Profese | politik a diplomat |
Ocenění | Izraelská cena (2001) honorary citizen of Jerusalem |
Podpis | |
Commons | Yitzhak Shamir |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V době před založením státu vedl radikální organizaci Lechi, jejímž cílem bylo násilně vyhnat britskou správu z Palestiny, umožnit neomezenou imigraci Židů a vytvoření židovského státu. Za svou protibritskou činnost byl dvakrát vězněn, podruhé navíc internován v zajateckých táborech v Africe. V 50. a 60. letech působil jako agent zpravodajské služby Mosad. V politice se začal angažovat v roce 1970 a od roku 1973 byl více než 20 let poslancem Knesetu za pravicovou stranu Likud (dříve Cherut). Než se stal izraelským premiérem, byl tři roky předsedou izraelského parlamentu a šest let ministrem zahraničních věcí.
Předsedou vlády se stal po rezignaci Menachema Begina v roce 1983. Po volbách v roce 1984 došlo k volebnímu patu, po němž byl nucen vytvořit se svým protivníkem Šimonem Peresem z Ma'arachu vládu národní jednoty s netradičním rotačním principem na postu premiéra (první dva roky byl premiérem Peres a Šamir ministrem zahraničních věcí a poté si role vyměnili). V době jeho působení v čele státu vypukla první intifáda. Poté, co v roce 1990 vládní Strana práce vyslovila nedůvěru vládě, sestavil Šamir čistě pravicovou vládu s podporou náboženských stran, se kterou vládl až do volební porážky ve volbách v roce 1992. Téhož roku odstoupil z vedení strany a v roce 1996, kdy mu vypršel poslanecký mandát, odešel z politiky.
Šamir byl tvrdým zastáncem politické linie Velkého Izraele, přesto však se Izrael za jeho funkčního období zúčastnil mírové konference v Madridu, která byla počátečním impulsem pro sérii jednání, které za vlády Jicchaka Rabina vedly k podpisu Mírových smluv z Osla. Mezi podstatné události Šamirovy vlády patří válka v Zálivu, při které byl Izrael ostřelován iráckými raketami typu Scud (Izrael po nátlaku Spojených států nereagoval, aby nerozbil mezinárodní koalici, jejímiž členy byly i arabské státy). Izrael rovněž významně ovlivnily dvě velké imigrační vlny, a to dokončení přestěhování takřka celé populace etiopských Židů a příchod statisíců Židů ze zemí bývalého Sovětského svazu.