Juraj Joanik Bazilovič
From Wikipedia, the free encyclopedia
Protoigumen Joannik Bazilovič (1742 Hlivištia – 1821 Užhorod) byl řeckokatolický protoigumen, církevní historik, jeden z prvních historiků Podkarpatské Rusi.
Juraj Joanik Bazilovič | |
---|---|
Narození | 6. června 1742 Hlivištia |
Úmrtí | 18. listopadu 1821 (ve věku 79 let) nebo 1821 (ve věku 78–79 let) Užhorod |
Místo pohřbení | Mukačevo |
Povolání | historik |
Nábož. vyznání | katolická církev |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodil se ve vsi Hlivištia na východním Slovensku, vzdělání se mu dostalo v Užhorodu a v Košicích. Dlouhých 38 let byl protoigumenem mukačevského Svjatonikolajevského monastýru. Při pořádání klášterní knihovny a archivu diecéze se seznámil s množstvím dokumentů, které se staly základem pro napsání několika prací o historii Podkarpatí. Nejlepší z nich je latinský Krátký popis nadace Theodora Koriantoviče (Brevis notitia fundationis Theodori Koriatovics) rozdělený do dvou dílů vydaných v Košicích. Jsou nejstaršími známými díly podkarpatského autora, první díl byl vydán v roce 1799, druhý vyšel v letech 1804–1805. Bazilovičova díla jsou památkou karpatoruské kultury obecně a historické vědy zvláště, jsou základem poznání historie a duchovního života Podkarpatí.
Bazilovič zemřel roku 1821 v Užhorodu a je pochován v Mukačevském monastýru.