Komančská republika
lemkovský stát existující na přelomu let 1918 a 1919 v Haliči / From Wikipedia, the free encyclopedia
Komančská republika (nazývaná též Komanczská či Komanecká republika, Východní Lemkovská republika, Lemkovská republika či Vyslocká republika podle vesnice Wisłok Wielki) byl malý stát ve východní části Lemkovska v Haliči na pomezí dnešního Polska a Ukrajiny, který byl založen na ukrajinské národní a státní myšlence a existoval po rozpadu Rakousko-Uherska od 4. listopadu 1918 do 23.–24. ledna 1919. Zahrnoval 33 lemkovských vesnic, sídlo měl ve vesnici Wisłok Wielki, která je dnes součástí gminy Komańcza. V čele státu stál řeckokatolický kněz Pantelejmon Špylka jako hlava Okresní ukrajinské národní (lidové) rady. Do Wisłoku byla ukrajinská lidová rada sanockého okresu umístěna proto, že Sanok v té době ovládala polská armáda. Zatímco sousední, později vyhlášená a déle trvající Lemko-rusínská republika původně inklinovala k předbolševickému Rusku a později k Podkarpatské Rusi a Československu, tato východní lemkovská republika plánovala připojení k Západoukrajinské lidové republice jako nezávislému ukrajinskému státu. Územní nároky obou lemkovských republik se částečně překrývaly. Spojení Komančské republiky se Západní Ukrajinou potlačila polská vláda v rámci polsko-ukrajinské války. Podle Saintgermainské smlouvy se část Haliče západně od řeky San stala součástí Polska.
Východolemkovská republika (Komančská republika) Східно-Ле́мківська Респу́бліка, Команча́нська Респу́бліка, Комане́цька Респу́бліка, Ви́слоцька Респу́бліка,
| |||||||
Geografie
| |||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Počet obyvatel |
cca 18 000 | ||||||
Národnostní složení |
|||||||
Státní útvar | |||||||
Vznik |
konec první světové války | ||||||
Zánik |
polsko-ukrajinská válka, dobytí polskou armádou, Saintgermainská smlouva | ||||||
Státní útvary a území | |||||||
|