Mřížovci
From Wikipedia, the free encyclopedia
Mřížovci (Radiozoa) je kmen mořských jednobuněčných protistů, kteří vytvářejí své buňce mřížovité podpůrné struktury až ozdobné schránky s velkými otvory z oxidu křemičitého. Tyto křemičité schránky se v recentu usazují na dně moří v podobě radiolariového bahna, ve fosilním záznamu se z nich vytváří, a podle nich jmenuje, hornina radiolarit. Mohou se vyskytovat i v planktonu.
Mřížovci | |
---|---|
Schránky mřížovců z řádu Stephoidea | |
Vědecká klasifikace | |
Doména | Eukaryota |
Podříše | SAR |
Infraříše | Rhizaria |
Nadkmen | Retaria |
Kmen | mřížovci (Radiozoa) Cavalier-Smith, 1987 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bývali řazeni mezi kořenonožce jako třída Radiolaria, díky molekulární biologii se ale ukázalo, že tvoří vlastní kmen, spřízněný s dírkonošci a kmenem Cercozoa ve skupině Rhizaria.
Do mřížovců patří dvě hlavní linie – Polycystina/Polycystinea s křemičitou kostrou a Acantharia/Acantharea s kostrou tvořenou celestinem (síranem strontnatým). Do příbuznosti acanthareí patří i navržená skupina Taxopodida (obsahující např. rod Sticholonche), pro společný taxon byl navržen název Spasmaria.[1]
Poslední analýzy navíc ukazují, že se v případě mřížovců pravděpodobně jedná o parafyletickou skupinu a přirozenou vyšší skupinou jsou Retaria obsahující navíc dírkonošce, ze které se nejprve odvětvuje linie Polycystinea a zbytek se dělí na Acantharea a Foraminifera.[2]
První známí zástupci pocházejí již ze svrchního Kambria. V prvohorách převládaly radiálně souměrné tvary schránek, bilaterální se objevují přibližně ve svrchním Devonu.[3]