Milada (jezero) - Wikiwand
For faster navigation, this Iframe is preloading the Wikiwand page for Milada (jezero).

Milada (jezero)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jezero Milada
(Chabařovické jezero)
Pohled od severozápadního okraje (v pozadí teplárna Trmice)
Poloha
Světadíl Evropa
Státy ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký kraj
Okres Ústí nad Labem
Milada (jezero) (Česko)
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rozloha 252,2 ha (2,522 km²)
Délka 3,2 km
Šířka 0,7 km
Objem 35 601 000
(0,0356 km³)
Max. hloubka 24,7 m
Ostatní
Typ rekultivační jezero
Nadm. výška 145,7 m n. m.
Přítok vody Zalužanský potok (Kateřina), stařinové vody
Odtok vody Bílina
Sídla Chabařovice (1,5 km)
Modlany (2,3 km)
Roudníky (0,7 km)
Trmice (1,5 km)
Ústí nad Labem (1,5 km)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milada (dříve užíván také název Chabařovické jezero) je rekultivační jezero vytvořené v těžební jámě hnědouhelného dolu Chabařovice v místě bývalých obcí Hrbovice, Tuchomyšl a Vyklice. Má rozlohu 252,2 ha[1] (o málo menší než Máchovo jezero), průměrnou hloubku 15,5 m a maximální hloubku 24,7 m.[1] Objem vody činí 35 601 000 .[1] Napouštění jezera započalo roku 2001 a bylo dokončeno v roce 2010. Následovaly další rekultivační práce a veřejnosti bylo jezero zpřístupněno v roce 2015. Náklady na rekultivační práce dosáhly 5 miliard korun. Toto jezero bude po dobu cca 1. poloviny 21. století druhým největším severočeským jezerem (po jezeru Most) a třetím největším v Česku vůbec (po jezeru Medard).

Jezero Milada je první velkou vodohospodářskou rekultivací v Česku – jako takové se tudíž stalo vzorem i pro další obdobné projekty v severozápadních Čechách (Ústeckém a Karlovarském kraji), kde je krajina silně narušena povrchovou těžbou uhlí a je tu do budoucna (kolem pol. 21. století) plánováno vytvoření dalších velkých jezer v jamách po bývalých dolech.

Historie

V dubnu 1997 byla v povrchovém – původně hlubinném – dole Chabařovice ukončena těžba hnědého uhlí; zbývající zásoby uhlí byly, i přes svou vysokou kvalitu, už roku 1991 rozhodnutím vlády ČR odepsány. Vzápětí se započalo na rekultivačních pracích. Byl zvolen hydrický způsob rekultivace, napouštění vodou. (Původně se ovšem zvažovala i tzv. suchá varianta rekultivace, tj. zasypání jámy zeminou. Pro vysokou finanční náročnost ale od takového řešení bylo upuštěno.) Zatopení prosazovali i představitelé okolních obcí a měst, aby tak v budoucnu už nemohlo dojít ke snahám o znovuobnovení těžby.[2]

Po zakrytí uhelné vrstvy, náležitém upravení břehů i okolního terénu a ucpání všech starých štol začalo 15. června 2001 napouštění jezera. Voda přitékala z nedaleké, cca 2 km západně situované nádrže Kateřina (taktéž zatopený důl), a to dvojí cestou: jednak bývalým požárním vodovodem a jednak korytem obnoveného Zalužanského potoka, který přes Kateřinu protéká na východ. Od září 2008 byl potok před svým ústím do napouštěného jezera obloukem sveden nově vybudovaným korytem do pomocné protieutrofizační nádrže (na jihozápadním okraji Milady) a teprve z ní přitékala příkopem „N“ už vyčištěná voda do jezera. Rychlost napouštění byla stanovena na maximálně 700 l/s odpouštění vody z Kateřiny. Krom tohoto externího zdroje má ještě Milada své vlastní spodní („stařinové“) vody, jejichž hladina byla řízeně zvyšována/obnovována omezováním práce čerpadel. Od roku 2005 bylo čerpání zastaveno a spodní vody přes přelivový vrt, situovaný na severním břehu, volně zaplavovaly území rychlostí maximálně 54 l/s. Voda v jezeře je tak smíseninou potočních, spodních a dešťových vod. Jezero bylo do stanovené výše hladiny 145,7 m n. m. napuštěno 8. srpna 2010, po více než 9 letech.[1]

Následně se připravovala některá území pro zainvestování a další rekultivační práce jako sázení mladých stromků a jejich následné ožínání. Očekává se mírná změna klimatu v bezprostředním okolí jezera, tj. více mlh, méně prašnosti, potlačení teplotních výkyvů. Kvalita vody bude jedním z ostře sledovaných kritérií (nedaleko od břehu se nachází mj. i bývalá skládka Chabařovice, možný zdroj postupného znečištění), které poslouží k projekci dalších hydrických rekultivací regionu.

Původně se plánovalo plné otevření jezera ke koupání a výstavbě už v roce 2012,[2] ale později byl termín posunut až na konec roku 2015.[3] Po čtrnáct let trvající rekultivaci, jejíž náklady dosáhly pěti miliard korun, bylo jezero nakonec otevřeno pro veřejnost v květnu 2015.[4]

Využití

Jezero a jeho okolí má sloužit k rekreačním a sportovním účelům (koupání, plavání, rybaření, jachting, cyklotrasy, kolečkové brusle, kondiční běh, jízda na koni) pro obyvatele Ústí nad Labem a jeho širšího okolí. Měla by tu vzniknout i rekreační výstavba včetně přístavu.

V roce 2006 vznikl dobrovolný svazek obcí Jezero Milada (Ústí n. L., Chabařovice, Trmice, Řehlovice, Modlany), se záměrem spravovat a přijatelně turisticky rozvíjet jezero s okolními pozemky. Zatím obce vybudovaly cyklotrasu č. 3009, která vede územím vnější výsypky lomu, s napojením na Habří a Řehlovice. V Chabařovicích navazuje na již vybudovanou cyklotrasu KČT se stejným označením, prochází okolo jezera, rozbíhá se po cestách v areálu a na konci přichází do Stadic. Zde se napojuje na cyklotrasu Přemysla Oráče (č. 3071), po které je možné vydat se do Trmic či na opačnou stranu do Úpořin.

Spory o budoucí vývoj

Kolem jezera Milada se stále nacházejí ložiska se zhruba 150 miliony tun kvalitního hnědého uhlí.[4] Přestože došlo ke zrušení dobývacího prostoru, zůstává na pozemcích okolo jezera chráněné ložiskové území. To v praxi znamená možnost budoucího obnovení těžby v prostoru kolem jezera a omezuje možnosti výstavby na tomto území. Přestože stát plánuje bezúplatný převod jezera na okolní obce, zrušení chráněného ložiskového území zatím odmítá. Dotyčné obce sdružené ve svazku obcí Jezero Milada se možnosti obnovení těžby obávají. Svazek obcí Jezero Milada však dosud nemá ujasněnou koncepci budoucího využití a rozvoje potenciálu jezera, bez nějž bude jeho vlastnictví značnou finanční zátěží (náklady na údržbu se pohybují okolo 11 milionů korun ročně).[5]

Dne 3. února 2019 navrhlo ministerstvo průmyslu a obchodu, že si oblast nechá a bude v ní investovat. Jezero by se mělo stát součástí rozsáhlých zásobáren vody. Původní plán byl, že stát vytvoří jezero a města budou investovat do jeho využití a údržby. (Chabařovice měly zájem vybudovat chatovou oblast, ale nedostaly povolení báňského úřadu.) Jezero Milada je první svého druhu a je jakousi učebnicí pro další podobné projekty. Celkem bude zatopeno šest hnědouhelných dolů. Měly by být největší zásobárnou vody v ČR. V budoucnosti by mohly být propojeny vodními kanály, čímž by se ušetřily náklady na provoz. Kromě Milady vzniklo již jezero Most (na místě dolu Ležáky, resp. starého města Most, jež bylo zbořeno), dalším zatopeným bude důl ČSA, kde těžba končí asi za pět let. Vláda má během roku 2019 rozhodnout, zda se bude nadále snažit jezero předat městům, nebo začne investovat.[6]

Galerie

  • hloubkový profil
    hloubkový profil
  • letecký pohled od jihu
    letecký pohled od jihu
  • pohled ze severního svahu
    pohled ze severního svahu
  • přelivový vrt PV9
    přelivový vrt PV9
  • výsadba na severním břehu
    výsadba na severním břehu

Odkazy

Reference

  1. a b c d Napouštění jezer – Jezero Chabařovice [online]. [cit. 2010-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. 
  2. a b HORÁČEK, Aleš. Zrodila se Milada. Obří jezero v sousedství hor a kouřících komínů. iDnes.cz [online]. 2010-08-30 [cit. 2013-12-09]. Dostupné online. 
  3. KŮS, Ondřej. Využití nového jezera Milada u Ústí se odkládá kvůli sesuvům i penězům. iDnes.cz [online]. 2012-11-04 [cit. 2013-12-11]. Dostupné online. 
  4. a b Jezero Milada po 14 letech ožívá a otevírá se pro návštěvníky [online]. Česká televize, rev. 2015-05-30 [cit. 2017-06-04]. Dostupné online. 
  5. Nedej se plus: Jezero Milada [online]. Česká televize, rev. 2017-04-23 [cit. 2017-06-04]. Dostupné online. 
  6. Vláda jednala o jezeře Milada. In: Události. Neděle 3. února 2019 [min. 37:20 až 39:20] [cit. 3. 2. 2019]. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097181328-udalosti/219411000100203/

Literatura

Související články

Externí odkazy

{{bottomLinkPreText}} {{bottomLinkText}}
Milada (jezero)
Listen to this article