Olomoucká smlouva
From Wikipedia, the free encyclopedia
Olomoucká smlouva byla dohoda mezi českým králem Vladislavem Jagellonským a uherským králem a českým vzdorokrálem Matyášem Korvínem z roku 1479, uzavřená v Olomouci po dlouholetých bojích o české království, zvanými jako česko-uherské války, které vypukly koncem 60. let 15. století ještě za vlády Jiřího z Poděbrad a pokračovaly i po jeho smrti.
Jako zprostředkovatelé a diplomaté se na sjednání smlouvy přímo podíleli přívrženci a členové řádu františkánů observantů, konkrétně bývalý Vladislavův rádce a Matyášův kancléř Jan Filipec, Pavel z Moravy a pravděpodobně též kardinál Gabriel Rangoni z Verony.