Pančatantra
From Wikipedia, the free encyclopedia
Pančatantra (sanskrtsky, पञ्चतन्त्र, doslova „pět tkanin“, přeneseně Kniha o pěti oddílech) je sbírka bajek a dalších vyprávění původem z Indie vzniklá mezi roky 300 př. n. l. až 200 n. l. a později podrobená celé řadě různých redakcí.[1]
Skládá se z pěti částí, z nichž každá má rámcový příběh zaměřující se na určitou stránku lidského jednání a na určitý typ životních situací (jak dosáhnout roztržky mezi přáteli, jak přátele získat, otázky války a míru, následky nepředloženého jednání, varování před lehkomyslností). Bajky jsou napsané v próze a jsou zpravidla zakončeny didaktickou veršovanou průpovědí, která obsahuje stručné a výstižné ponaučení.