Panský stav
společenská vrstva / From Wikipedia, the free encyclopedia
Panský stav (německy Herrenstand) byla do poloviny 17. století byla součást stavovského uspořádání v Českých zemích a současně jediným stavem vyšší šlechty. Z důvodu svého státoprávnímu postavení se rozlišovalo mezi zbylými zástupci titulované šlechty ve Svaté říši římské.
Panský stav (panstvo, Domini, barones, magnates) byl v českých zemích, Polsku a Uhersku stav vyšší šlechty, tvořený pány, příslušníky panských rodin. Oproti němu existoval stav nižší šlechty rytířstva, sestávající z rytířů a vladyků. V Čechách se počátky panského stavu kladou do 12. století, kdy se rozlišovali podle velikosti majetku a starožitnosti rodu viri nobiles majores, tedy držitelé velkých panství, potomci bývalých kmenových vládců, župané a nejvyšší zemští úředníci. Nicméně nic nebránilo tomu, aby vladyka nenabyl velkého panství či úřadu a nestal se pánem. Páni se při vojenských taženích obklopovali svou družinou a táhli do války pod svou korouhví, takže byli zváni korouhevními pány. Ve 14. století docházelo k uzavírání panského stavu a roku 1501 bylo přijato, že s povýšením šlechtice na pána musí ostatní panstvo souhlasit. Obvykle bylo takové postavení dědičné, feudální pánové skládali přísahu věrnosti panovníkovi – monarchovi.