Polské Slezsko
From Wikipedia, the free encyclopedia
Polské Slezsko je část historického Slezska, která patří Polsku. Od roku 1945 se jedná o naprostou většinu Slezska kromě jižní okrajové části (patřící Česku) a nejzápadnějšího výběžku (ležícího v Německu). Tvoří jihozápadní část polského státu a administrativně je rozděleno mezi vojvodství Dolnoslezské, Opolské, většinu Slezského, část Lubušského a okrajovou část Velkopolského. Má rozlohu asi 40 tisíc km² a okolo 7 milionů obyvatel, patří v rámci Polska k hustěji zalidněným a bohatším oblastem.
Historicky zahrnuje východní část Těšínska, původně slezské Krosensko (v letech 1482–1945 součást Braniborska), a téměř celé bývalé Pruské Slezsko (pokud je chápeme v hranicích před rokem 1815, kdy k němu ještě nebyla připojena severní polovina Horní Lužice). Na západě hraničí s Německem (Sasko, Braniborsko, historicky Lužice), na jihozápadě s Českem (Čechy, České Slezsko, skrze Kladsko i s Moravou), v rámci Polska pak na severovýchodě s Velkopolskem a na východě s Malopolskem.