Rakousko-uherská koruna
měna / From Wikipedia, the free encyclopedia
Rakousko-uherská koruna (německy Österreichisch-ungarische Krone, maďarsky osztrák-magyar korona) byla měna Rakouska-Uherska od 2. srpna 1892[1] do rozpadu říše v roce 1918. Na rozdíl od předchozí stříbrné měny byla založena na zlatě. 1 kg čistého zlata obsahoval 3280 korun. Ze zlata však byly raženy pouze mince o hodnotě 10, 20 a 100 korun o ryzosti 900/1000.
Rakousko-uherská koruna | |
---|---|
Österreichisch-ungarische Krone / osztrák-magyar korona (německy / maďarsky) | |
20korunová mince s portrétem císaře Františka Josefa I. | |
Země | Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Dílčí jednotka | haléř (1/100) |
Mince | 1, 2, 10, 20 haléřů 1, 2, 5, 10, 20, 100 korun |
Bankovky | 1, 2, 10, 20, 25, 50, 100, 200, 1000, 10 000 korun |
Rakousko-Uhersko bylo tvořeno unií dvou států – Rakouska a Uherska, neoficiálně nazývaných Předlitavsko a Zalitavsko podle řeky Litava (něm. Leitha, maď. Lajta), která je přibližně oddělovala. Každý stát měl pro společnou měnu svůj vlastní oficiální název – v Rakousku Krone, v Uhersku korona. Rakousko-uherská koruna byla také oficiální měnou v Lichtenštejnsku (jako lichtenštejnská koruna) v letech 1898 až 1921. Jedna koruna se skládala ze 100 dílčích jednotek – haléřů. Jejich oficiální německý název byl Heller, maďarský fillér.
Do měnové reformy 2. srpna 1892 se používal jako měna zlatý (v Rakousku oficiálně gulden, v Uhersku forint, latinsky florin, v českých zemí zlatý, zlatka, zlatník). Koruna vycházela ze zlatého v poměru 1 zlatý = 2 koruny (z toho vyplývá dodnes lidové označení „pětka“ pro desetikorunu, užívané zejm. v Čechách, na Moravě a ve Slezsku velmi málo; romské označení pro stokorunu zase obsahuje číslovku "penda", tedy padesát). V oběhu však zlatky a krejcary zůstaly ještě několik let.
1. světová válka znamenala rozpad Rakouska-Uherska. Měny nově vzniklých nástupnických států se nazývaly také koruna – československá koruna, rakouská koruna, maďarská koruna a jugoslávská koruna (dnes už žádná z těchto měn neexistuje). Některá území Rakouska-Uherska připadla sousedním státům (Rumunsku, Polsku, Itálii, Ukrajině) a začaly se používat národní měny těchto států.
Lichtenštejnsko od rozpadu Rakouska-Uherska do roku 1921 používalo jako svou měnu lichtenštejnskou korunu a rakouskou korunu, které měly stejnou hodnotu. Od roku 1921 je zákonným platidlem v Lichtenštejnsku švýcarský frank, kvůli nestabilitě rakouské koruny.