Sacumské povstání (japonsky 西南戦争, seinan sensó neboli jihozápadní válka) bylo jedním z největších vyjádření nesouhlasu nespokojených samurajů vůči nové císařské vládě devět let po začátku Období Meidži. Název povstání pochází od knížectví Sacuma (též Kagošima) v bývalé provincii Sacuma na ostrově Kjúšú, jež hrálo významnou roli v období Reforem Meidži a stalo se útočištěm nezaměstnaných samurajů, které vojenské reformy připravily o postavení a práci. Povstání trvalo od 29. ledna 1877 do září téhož roku, kdy bylo definitivně rozdrceno a jeho vůdce Takamori Saigó provedl poté, co byl smrtelně raněn, rituální sebevraždu seppuku.
Stručná fakta Trvání, Místo ...
Zavřít
Saigóovo povstání bylo poslední a nejzávažnější z řady ozbrojených vystoupení proti nové vládě Japonského císařství, jež bylo předchůdcem moderního Japonska.