Spanilá jízda
From Wikipedia, the free encyclopedia
Spanilé jízdy, v dobové terminologii rejsy, byla velká loupežívá tažení husitů za hranice Českého království.[1] Tyto výpravy se stávaly součástí nové taktiky husitských uskupení zhruba od poloviny 20. let 15. století, plně pak od roku 1427, a spojovaly v sobě vojenský, ekonomický, politický i propagační zřetel.[1] Nejčastějšími cíli spanilých jízd byly vedlejší země Koruny české (Morava, Slezsko, obojí Lužice), německé části Říše (Rakousy, Bavorsko, Sasko) a také Polsko, území Řádu německých rytířů a Horní Uhry. Výpravy plnily několik funkcí:
- vojenské: zasahovaly husitské nepřátele na jejich vlastních územích,
- ekonomické: zajišťovaly kořist i finance, které byly nutné k vydržování stálých polních vojsk a pomáhaly mírnit projevy závažných hospodářských potíží českých zemí, ničených dlouhými válkami,
- konsolidační: vyjadřovaly úsilí husitů získat pro čtyři artikuly pražské všechny korunní země a obnovit tak integritu českého soustátí (to se ovšem nepodařilo, výsledek byl zcela opačný)[2][3],
- náboženské: napomáhaly šíření husitských myšlenek tím, že husité seznamovali místní obyvatelstvo se svým programem (to byl ostatně hlásaný cíl rejs, to se ovšem nepodařilo, výsledek byl zcela opačný).[2][3][4]
Spanilé jízdy | |||
---|---|---|---|
konflikt: Husitské války | |||
Hugo Schüllinger – Čechové u moře Baltského | |||
Trvání | od poloviny 20. let 15. století, vrcholné období spanilých jízd mezi lety 1427–1433 | ||
Místo | střední Evropa | ||
Výsledek | získání kořisti a prostředků pro válečné úsilí husitů v Čechách | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Aby si husité tyto vpády do zahraničí usnadnili, zakládali v okolních zemích (na území dnešního Slovenska, na Moravě i ve Slezsku) své opěrné body. Vrcholné období spanilých jízd spadá především do let 1427–1433. Předními husitskými veliteli byli v té době kněz Prokop Holý a Jan Čapek ze Sán.