Velký montréalský mír
From Wikipedia, the free encyclopedia
Velký montrealský mír, také Velké usmíření, Velké narovnání (anglicky The Great Peace of Montreal nebo Grand Settlement, francouzsky La Grande Paix de Montréal) byl uzavřen na jedné z nejvýznamnějších mezietnických konferencí v Severní Americe, která se konala v létě roku 1701. Někdy se do montrealského míru zahrnují i jednání v Albany mezi zástupci Irokézské ligy a Angličany, která probíhala v červenci 1701. Hlavní jednání se však uskutečnila v Montrealu v červenci a srpnu 1701. Účastnili se jich významní představitelé Nové Francie v čele s guvernérem Louis-Hectorem de Callière a asi 1300 Indiánů z několika desítek kmenů a skupin. Byli mezi nimi Irokézové, Huroni, Ottawové, Odžibvejové, Kríové, Foxové, Abenakové, Algonkinové, Miamiové, Mascoutenové, Menominiové, Potawatomiové, Saukové, Winnebagové, Mississaugové, katoličtí Irokézové z misií a další. Výsledkem složitých rozhovorů, které navazovaly na různá jednání z předchozích měsíců a let, bylo potvrzení všeobecného míru, který ukončil několik desítek let válek mezi Irokézi, Francouzi a jejich indiánskými spojenci a dohoda o vzájemné výměně zajatců. Irokézové se zavázali být v příštích koloniálních konfliktech neutrální. Ačkoli to ne zcela splnili (zvláště Mohawkové zůstali věrnými spojenci Angličanů), nikdy už nepředstavovali pro Novou Francii vážnou hrozbu. Naopak kmeny z oblasti Velkých kanadských jezer se staly zásadními spojenci Francouzů. Na konferenci zemřel významný huronský náčelník Kondiaronk.