Zofia Kossaková-Szczucká
polská spisovatelka (1889-1968) / From Wikipedia, the free encyclopedia
Zofia Kossaková-Szczucká (roz. Zofia Kossak, z prvního manželství Szczucka, z druhého manželství Szatkowska; 10. srpna 1889[1], Kośmin – 9. dubna 1968 Bílsko-Bělá)[2] byla polská spisovatelka, novinářka, odbojářka a katolická aktivistka.
Zofia Kossaková-Szczucká | |
---|---|
Narození | 10. srpna 1889 Kośmin |
Úmrtí | 9. dubna 1968 (ve věku 78 let) Bílsko-Bělá |
Místo pohřbení | Slezské vojvodství |
Povolání | spisovatelka, publicistka, básnířka, autorka a učitelka |
Alma mater | Škola krásných umění ve Varšavě |
Témata | román |
Významná díla | Vzplanutí Złota wolność Křižáci Puškař Orbano Bursztyny … více na Wikidatech |
Ocenění | Řád svatého Lazara (1938) Spravedlivý mezi národy (1982) Řád bílé orlice (2018) důstojník Řádu znovuzrozeného Polska Zlatý záslužný kříž … více na Wikidatech |
Děti | Anna Szatkowská |
Rodiče | Tadeusz Kossak |
Příbuzní | François Rosset François Rosset (vnuk) |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Je považována za jednu z nejvýznamnějších polských spisovatelek 20. století, v oblasti historického románu pak za jednoho z nejlepších autorů vůbec. Její díla, z nichž nejznámější jsou romány Křižáci (1935), Malomocný král (1936) a Beze zbraně (1937), byla přeložena do 16 jazyků.
Za druhé světové války byla klíčovou osobností polského protinacistického odboje, snažila se spojovat úsilí jeho jednotlivých frakcí a byla hlavní iniciátorkou a organizátorkou jeho pomoci Židům. Založila odbojové organizace Front Odrodzenia Polski, Provizorní radu pro pomoc Židům a Żegotu.
Po válce uprchla před komunistickým režimem z Polska, v roce 1957 se vrátila, nicméně její dílo bylo komunisty potlačováno. V roce 1982 obdržela od Jad Vašem posmrtně titul spravedlivá mezi národy.