Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský

Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský (6. srpna 1725, Grabow – 12. září 1778, Schwerin) byl od roku 1756 do své smrti dědicem meklenbursko-zvěřínského vévodství. Byl také otcem prvního meklenbursko-zvěřínského velkovévody Fridricha Františka I.

Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský
dědičný princ meklenbursko-zvěřínský
Narození	6. srpna 1725 Grabow
Úmrtí	12. září 1778 (ve věku 53 let) Schwerin
Manželka	Šarlota Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
Potomci	Fridrich František I. Meklenbursko-Zvěřínský Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
Dynastie	Dynastie Meklenburských
Otec	Kristián Ludvík II. Meklenbursko-Zvěřínský
Matka	Gustava Karolina Meklenbursko-Střelická
Příbuzní	Fridrich II. Meklenbursko-Zvěřínský, Duchess Ulrike Sophie of Mecklenburg-Schwerin a Amalie of Mecklenburg-Schwerin (sourozenci) Bedřich Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský, Luisa Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská, Šarlota Frederika Meklenbursko-Zvěřínská, Gustav Vilém Meklenbursko-Zvěřínský, Karel August Meklenbursko-Zvěřínský a Adolf Meklenbursko-Zvěřínský (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Ludvík se narodil ve městě Grabow v meklenbursko-zvěřínském vévodství jako třetí potomek a druhý syn vévody Kristiána Ludvíka II. Meklenbursko-Zvěřínského a jeho manželky Gustavy Karoliny Meklenbursko-Střelické.

Po smrti jeho otce v roce 1756 se stal vévodou Ludvíkův starší bratr Fridrich. Protože bratr neměl potomky, byl jeho dědicem Ludvík; ten však zemřel ještě před ním v roce 1778 a po bratrově smrti v roce 1785 nastoupil na vévodský trůn Ludvíkův syn Fridrich František, který se stal později meklenbursko-zvěřínským velkovévodou.

Princ Ludvík Meklenbursko-Schwerinský zemřel 12. září 1778 ve věku 53 let ve Schwerinu.

Manželství a potomci

Ludvík se ve Schwerinu 12. května 1755 jako téměř třicetiletý oženil s o šest let mladší Šarlotou Žofií, dcerou vévody Františka Josiáše Sasko-Kobursko-Saalfeldského. Manželé spolu měli dvě děti:

• 1. Fridrich František I. Meklenbursko-Zvěřínský (10. 12. 1756 Schwerin – 1. 2. 1837 Ludwigslust), vévoda meklenbursko-zvěřínský v letech 1785–1815 a poté velkovévoda meklenbursko-zvěřínský od roku 1815 až do své smrti^[1]

  ⚭ 1775 Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská (9. 3. 1756 Roda – 1. 1. 1808 Ludwigslust)

• 2. Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská (24. 8. 1758 Schwerin – 29. 11. 1794 Kodaň)^[2]

  ⚭ 1774 Frederik Dánský (11. 10. 1753 Kodaň – 7. 12. 1805 tamtéž), dědičný princ dánský a norský, v letech 1772–1784 regent za Kristiána VII.^[3]

Vývod z předků

Jan VII. Meklenburský

Adolf Fridrich I. Meklenburský

Žofie Holštýnsko-Gottorpská

Fridrich Meklenburský

Julius Brunšvicko-Dannenberský

Marie Kateřina Brunšvicko-Dannenberská

Marie Východofríská

Kristián Ludvík II. Meklenbursko-Zvěřínský

Fridrich I. Hesensko-Homburský

Vilém Kryštof Hesensko-Homburský

Markéta Alžběta Leiningensko-Westerburská

Kristýna Vilemína Hesensko-Homburská

Jiří II. Hesensko-Darmstadtský

Žofie Eleonora Hesensko-Darmstadtská

Žofie Eleonora Saská

Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský

Jan VII. Meklenburský

Adolf Fridrich I. Meklenburský

Žofie Holštýnsko-Gottorpská

Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický

Julius Brunšvicko-Dannenberský

Marie Kateřina Brunšvicko-Dannenberská

Marie Východofríská

Gustava Karolina Meklenbursko-Střelická

Jan Albrecht II. Meklenburský

Gustav Adolf Meklenburský

Eleonora Marie Anhaltsko-Bernburská

Marie Meklenburská

Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský

Magdalena Sibyla Holštýnsko-Gottorpská

Marie Alžběta Saská