Ústava České republiky
základní zákon České republiky / From Wikipedia, the free encyclopedia
Ústava České republiky je základní zákon České republiky. Byl přijat jako ústavní zákon Českou národní radou 16. prosince 1992 a publikován v české Sbírce zákonů pod č. 1/1993 Sb.
Ústava České republiky | |
---|---|
Předpis státu | Česko Česko |
Druh předpisu | ústavní zákon |
Číslo předpisu | 1/1993 Sb. |
Obvyklá zkratka | Úst |
Údaje | |
Autor | Česká národní rada |
Schváleno | 16. prosinec 1992 |
Platnost | 28. prosinec 1992 |
Účinnost | 1. leden 1993 |
Související předpisy | |
Listina základních práv a svobod Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků | |
Oblast úpravy | |
Ústavní právo |
Na základě ústavního zákona o československé federaci z roku 1968 nejenže 1. ledna 1969 vznikla Česká socialistická republika,[P 1] ale bylo také počítáno s přijetím republikových ústav, které však do roku 1989 přijaty nebyly.[6] Po roce 1989 byly zahájeny přípravné práce, avšak nejasnosti kolem budoucnosti federace způsobily, že práce v České republice stagnovaly.[7] Nakonec začala být první česká ústava připravována až v časové tísni, jež souvisela s blížícím se zánikem Československa.[8]
Česká Ústava je tvořena preambulí a 8 hlavami, zahrnujícími základní ustanovení, moc zákonodárnou, moc výkonnou, moc soudní, Nejvyšší kontrolní úřad, Českou národní banku, územní samosprávu a přechodná a závěrečná ustanovení. Ústava ČR tedy implementuje oddělení jednotlivých mocí a určitý systém brzd a protivah. Do června 2013 byla Ústava osmkrát novelizována. 22 článků bylo dotčeno změnami, devět článků bylo doplněno, dva články byly vloženy a jeden článek byl v Ústavě zrušen.[9]
Ústava navazuje na Českou republiku existující v rámci zanikající federace a stanoví přechodná opatření pro působnost ústavních orgánů. Výslovně zrušila Ústavu České a Slovenské Federativní Republiky, ústavní zákon o československé federaci, ústavní zákony, které je měnily a doplňovaly a ústavní zákon České národní rady č. 67/1990 Sb., o státních symbolech České republiky. Naopak vyjmenovává, které dosavadní československé i české ústavní zákony platí v České republice jako ústavní zákony i nadále (ty, které upravují státní hranice, a ty, které Česká národní rada přijala po 6. červnu 1992[P 2]), ty jsou spolu s Listinou základních práv a svobod součástí tzv. ústavního pořádku. Ostatním ústavním zákonům dosud platným na území České republiky pak přiznala sílu (obyčejného) zákona.[10] Podle výkladu Evropského soudního dvora povinnosti vyplývající z členství v Evropské unii zahrnují, že ústava a další vnitrostátní právní předpisy jsou podřízeny právu Evropské unie. Podle výkladu Ústavního soudu má právo EU aplikační přednost (jinými slovy tedy nadřazenost) v případě že je dodrženo materiální jádro ústavy.