Čačersk
From Wikipedia, the free encyclopedia
Čačersk (bělorusky Чачэрск, rusky Чечерск) je běloruské město v Homelské oblasti a administrativní centrum Čačerského rajónu. Město se nachází v oblasti, která byla silně kontaminována radioaktivním spadem po havárii v černobylské jaderné elektrárně.
| Čačersk Чачэрск | |
|---|---|
 Radnice a budova rajónní (okresní) administrativy | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 52°55′ s. š., 30°55′ v. d. |
| Stát |  Bělorusko |
| Oblast | Homelská |
| Rajón | Čačerský |
  Čačersk | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 8 927 (2024)[1] |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | 2332 |
| PSČ | 247150 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Toponymum „Čačersk“ je vytvořeno z názvu řeky Čačora. V dávných dobách slovo „čačor“ znamenalo „vosk“. Předkové současných obyvatel města jej vyráběli ve velkém množství v lese při sběru medu divokých včel a následně posílali po řece Sož a Dněpr, kde jej vyměňovali za jiné výrobky. Důkazem jsou zbytky lodí naložených voskem, které objevili archeologové v dávných korytech.
Podle archeologů vznikla osada pravděpodobně ke konci 10. století na místě hradiště Zamkavaja Hara (Zámecký vrch) na břehu řeky Čačora u ústí s řekou Sož. Město je poprvé zmíněno v Ipatěvské kronice z roku 1159 pod jménem Čičersk. Během 12. až 13. století osada byla součástí Černigovského knížectví.
Až do poloviny 14. století bylo součástí Černigovského knížectví, jedno z nejmocnějších v ruských držav, po kterém se stalo nedílnou součástí Velkoknížectví litevského. V roce 1772 se stal součástí Ruské říše a o dva roky později ruská carevna Kateřina Veliká s pomocí místních guvernérů pomohla vybudovat město. V tomto období byla postavena radnice, tři kostely, nemocnice a divadlo. Město bylo postaveno v klasickém stylu.
Od roku 1919 je součástí Homelské oblasti Běloruska. Od roku 1971 má oficiálně status města.
- 19. století: 1880 — 1,7 tisíce obyv.
- 20. století: 1929 — 5,1 tisíce obyv., 1991 — 8,1 tisíce obyv.
- 21. století: 2004 — 7,7 tisíce obyv., 2006 — 7,9 tisíce obyv., 2008 — 7,7 tisíce obyv., 2009 — 7 991 obyv.
V Čačersku jsou 2 střední, umělecké a sportovní školy. K dispozici jsou 3 knihovny, spolu s kulturním, historickým a etnografickým muzeum. Jsou vydávány regionální noviny „Čačerski vjesnik“.
Potravinářský průmysl
- městský unitární podnik „Čačerské vinařství“
- republiková dceřiná společnost výrobně-obchodní s unitárním podnikem „Naděje“ Homelské továrny uměleckých předmětů „Lubná“
.jpg) |
.jpg) |
V provozuje Čačerské historické a etnografické muzeum. Město nabízí ubytování v městském hotelu.
- historické budovy z 19. až 20. století, fragmenty
- Zámecký vrch — archeologické naleziště na severovýchodním okraji města (pravěké hradiště a bývalý Čačerský zámek)
- zámecký park a komplex Černyšovych z počátku 19. století
- radnice z 18. a 19. století
- synagoga
- kostel proměny Páně z roku 1783
- kostel Nejsvětější Trojice (1784, zničen)
- kostel bohorodičky matky Boží (1780, zničen)
- kostel Nanebevzetí Panny Marie (1780, zničen)
Radnice
Kostel proměny Páně
Kostel, z boku apsidy
Vinný závod
Rodáci
- Nadzjeja Michalkova (Надзея Міхалкова) — člen národního týmu Běloruska freestyle wrestlingu
- Sjarhej Pěrnikaŭ (Сяргей Пернікаў, * 1980) — běloruský sportovec, člen národního týmu Běloruska ve freestyle wrestlingu a šampion Bělorusko v letech 2005 a 2007
Obyvatelé
- Aksana Bjazljepkina (Аксана Бязьлепкіна, * 1981) — běloruská spisovatelka a literární kritička
- Inesa Drabyšeŭkaja (Інэса Драбышэўская, * 1947) — ministryně zdravotnictví Běloruské republiky v letech 1994 až 1997
- Zinajda Ključynskaja (Зінаіда Ключынская) — mistrně světa ve veslování
- Ljudmila Korchava (Людміла Корхава, * 1946) — lidový umělec Běloruska
- Aljaksandr Novikaŭ (Аляксандр Новікаў) — doktor věd
- Mikalaj Saŭčanka (Мікалай Саўчанка, * 1922 – 2001) — akademik Národní akademie věd Běloruska, ministr zdravotnictví běloruské SSR v letech 1966 až 1986
- Vasil Sjekunoŭ (Васіль Секуноў) — mistr světa mezi studenty v řecko-římském zápase (1957)
- Scjapan Skarapanaŭ (Сьцяпан Скарапанаў, * 1910 – 1999) — běloruský vědec v oboru zemědělství a rekultivace, akademik NAS Běloruska
- Tacjana Scjepčankava (Тацяна Сьцепчанкава) — členka národního týmu Běloruské republiky v judu a sambu
- Ljuboŭ Chatyljova (Любоў Хатылёва, * 1928) — běloruská genetička, akademička NAS Běloruska
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
