Łazienki Królewskie
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Łazienki Królewskie, známé také jako Park Łazienkowski, jsou park v městském obvodě Śródmieście ve Varšavě, který v 18. století nechal založit Stanislav II. August Paniatowski. Se svou rozlohou 76 hektarů[1] jsou největším parkem ve městě.
.jpg)
Název je odvozen od barokního pavilonu lázní, který nechal v 80. letech 17. století postavit Stanisław Herakliusz Lubomirski a který Stanislav II. August Paniatowski přestavěl na palác Łazienki.[2]
Od roku 1960 v parku sídlí muzeum Łazienki Królewskie.
Remove ads
Historie
Do roku 1978
Ve středověku se na místě parku nacházela zvířecí rezervace, která sloužila jako lovecký revír mazovských knížat.[2] V 80. letech 17. století zde majitel areálu, velkomaršál koruny Stanisław Herakliusz Lubomirski, nechal postavit dva pavilony: Ermitáž a bohatě zdobený pavilon lázní. Oba pavilony navrhl Tylman van Gameren.[2]
V září 1764 Stanislav II. August Paniatowski koupil čtvrť Ujazdów, ve které se nacházela zvířecí rezervace.[3] Učinil tak v rámci příprav na svou královskou roli s cílem najít místo pro své soukromé sídlo.[3] Na místě bývalé zvířecí rezervace byly provedeny meliorační práce a vykáceny staré olše.[4] Přeměna na královské letní sídlo začala v roce 1774 poté, co bylo upuštěno od projektu přestavby Ujazdovského hradu.[5] První budovou, kterou král v parku nechal postavit, byl Bílý dům.[2] V roce 1784 byly severně a jižně od pavilonu lázní vyhloubeny dva rybníky. U jižního rybníku byl postaven amfiteátr.[6] Všechny stavby postavené králem byly v klasicistním slohu.[7]
Park byl založen na strmém svahu.[8] V různých částech parku byly postaveny drobné zahradní stavby navržené dvorními architekty Stanisława Augusta Poniatowského.[7][9] Mezi Bílým domem a palácem Łazienki byla vysazena alej a na jejím konci byl postaven altán.[10]
V období mezi květnem a zářím v parku pobýval Stanisław August Poniatowski, jehož oficiálním sídlem byl Královský hrad patřící státu.[11] Hostil zde mimo jiné představitele jiných zemí, učence a spisovatele.[7] Král bydlel v paláci Łazienki, královská rodina v Bílém domě, vyšší dvorští úředníci v Myślewickém paláci a nižší úředníci a služebnictvo ve Velkém přístavku.[12] Park byl přístupný veřejnosti.[13]
V roce 1767 byl k parku připojen Belvedér, ve kterém byla v roce 1768 otevřena královská továrna na kožešinu.[14]
Období 1798–1918
Po smrti Stanisława Augusta Poniatowského v roce 1798 přešel park na jeho synovce Józefa Poniatowského.[15]
V letech 1801–1805 pobýval v Bílém domě v letních měsících francouzský král Ludvík XVIII.[16]
Druhá Polská republika
Za Druhé Polské republiky se park jako bývalý carský majetek stal majetkem státu.[17] Vnitřní vybavení budov vyvezené Rusy bylo vráceno v roce 1921 na základě Rižského míru.[18]
V roce 1926 byla v západní části parku odhalena socha Fryderyka Chopina.[19]
V roce 1927 byl v jihovýchodní části parku vybudován hipodrom s dřevěnými tribunami, který je považován za jeden z nejkrásnějších svého druhu v Evropě.[20]
Druhá světová válka
Během obléhání Varšavy v září 1939 v parku probíhaly boje mezi německými a polskými jednotkami.[21]
V roce 1940 německé okupační úřady park pro polské obyvatelstvo uzavřely.[22] Dne 31. května 1940 Němci vyhodili do povětří sochu Fryderyka Chopina.[23] Mimo jiné byl park přejmenován na Seegarten.[24] Mnoho uměleckých děl bylo odvezeno do rezidence Hanse Franka v Krzeszowicích.[25]
Po pádu Varšavského povstání v prosinci 1944 Němci polili interiér paláce Łazienki benzinem a zapálili ho.[26] Ve stěnách částečně vyhořelé budovy byly vyvrtány otvory pro dynamit, ale budova nebyla vyhozena do povětří.[27] Mimo jiné byly poničeny exotické rostliny a poškozeny některé sochy.[28] Ztráty na dřevinách činily přibližně 25 %.[29]
Po roce 1945
Od roku 1959 se v období mezi květnem a zářím v parku pořádaly chopinovské koncerty, které organizovala Společnost Fryderyka Chopina a Stołeczna Estrada.[30] Palác Łazienki byl předán Národnímu muzeu ve Varšavě, zatímco park jako celek byl podřízen vedení Paláci kultury a vědy.[31]
V dubnu 1960 byla v parku zřízena pobočka Národního muzea ve Varšavě.[32][33] Po dokončení rekonstrukce a výzdoby interiérů bylo veřejnosti zpřístupněno prvních sedm místností paláce Łazienki.[33]
V letech 1958–1970 probíhaly v Myślewickém paláci rozhovory mezi velvyslanci Čínské lidové republiky a Spojených států, které vyústily v navázání diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.[34] V roce 1995 byla bývalá pobočka Národního muzea přeměněna na samostatnou instituci – muzeum Łazienki Królewskie.[35]
V roce 1973 byl park, spravovaný vedením Paláce kultury a vědy, předán do péče Městského podniku zahradnických prací.[36]
V letech 2012–2015 proběhla kompletní rekonstrukce paláce Łazienki, amfiteátru a Myślewického paláce a jejích okolí. Z parku byl zcela odstraněn asfalt, který byl nahrazen dlažbou.[37] V roce 2018 bylo Muzeum lovectví a jezdectví začleněno do muzea Łazienki Królewskie.[38]
Kvůli pandemii covidu-19 v březnu 2020 byl park včetně všech objektů muzea až do odvolání uzavřen.[39] Znovu byl otevřen 20. dubna téhož roku.[40]
Rozloha Łazienek Królewských je přibližně 76 ha,[1][41] včetně vodních ploch o rozloze 4,9 ha.[42] Celkem se zde nachází asi 40 budov, z nichž 10 má velmi vysokou historickou a uměleckou hodnotu. Do parku vede 10 bran.[43]
Remove ads
Ředitelé muzea Łazienki Królewskie
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads