Švédské obléhání Prahy
události závěru třicetileté války / From Wikipedia, the free encyclopedia
Švédské obležení Prahy bylo poslední střetnutí třicetileté války, které se odehrálo v roce 1648, když se švédská vojska operující v Čechách pokoušela obsadit Prahu. Švédské armádě generála Jana Kryštofa Königsmarcka se za pomoci přeběhlého císařského důstojníka Arnošta z Ottowaldu podařilo obsadit Malou Stranu a Pražský hrad již 26. července. Na pravém břehu Vltavy se však obyvatelé Starého a Nového Města pražského připravovali na obranu a ve dnech 31. července až 1. listopadu úspěšně odolávali útokům švédských armád.
Švédské obléhání Prahy | |||
---|---|---|---|
konflikt: Třicetiletá válka, Švédsko-francouzská válka | |||
Trvání | 25. červenec – 1. listopad 1648 | ||
Místo | Pražská města, především Karlův most | ||
Souřadnice | 50°5′11″ s. š., 14°24′44″ v. d. | ||
Výsledek | obsazení levého břehu Vltavy, odchod Švédů po podepsání příměří | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Švédové z Prahy odvezli většinu umělecké sbírky Rudolfa II. nevyčíslitelné hodnoty. Součástí byly předměty jako Codex Argenteus nebo Codex gigas („Ďáblova Bible“), dále stovky cenných obrazů italských a vlámských mistrů, soch apod. Část této kořisti zůstává dosud ve Švédsku, část se dostala (jako vlastnictví královny Kristýny I.) do sbírek Vatikánu, pouze několik rukopisů se vrátilo do Česka.