From Wikipedia, the free encyclopedia
12. armádní sbor byl na přelomu 19. a 20. století vyšší vojenskou jednotkou rakousko-uherské armády s působností pro větší část Uher, respektive celé Sedmihradsko (dnes na území Rumunska). Sborové velitelství sídlilo v Sibiu (česky Sibiň, dříve německy Hermannstadt, maďarsky Nagyszeben). Za první světové války byl sbor nasazen k bojům na východní frontě.
12. armádní sbor | |
---|---|
Velitelství 12. armádního sboru v Sibiu (dnes sídlo rektorátu Univerzity Luciana Blagy) | |
Země | Rakousko-Uhersko |
Existence | 1883 - 1918 |
Vznik | 1. ledna 1883 |
Zánik | 1918 |
Posádka | Sibiu |
Účast | |
Války | První světová válka |
12. armádní sbor (12. Korpskommando) vznikl k datu 1. ledna 1883 reorganizací rakousko-uherské armády rozdělením dosavadních zemských velitelství pro jednotlivé korunní země. Dvanáctý armádní sbor byl umístěn v Sibiu, kde již předtím od 17. století sídlilo velitelství pro Sedmihradsko.[1] Sborové velitelství mělo sídlo v budově postavené v roce 1900 v ulici Schewis utca 4 (dnešní Bulevardul Victoriei 8–10). V budově dnes sídlí rektorát sibiňské Univerzity Luciana Blagy. K 12. armádnímu sboru patřila 16. pěchotní divize v Sibiu a 35. pěší divize v Kluži, 12. jezdecká brigáda a 12. dělostřelecká brigáda v Sibiu. Doplňovacími okresy byly Sibiu, Brašov, Bistrița, Alba Iulia, Kluž, Târgu Mureș a Orăștie. K 12. armádnímu sboru patřily čtyři posádkové věznice (Sibiu, Kluž, Alba Iulia, Brašov), dále také sedm posádkových a útvarových nemocnic (Sibiu, Brašov, Kluž, Alba Iulia, Bistrița, Orăștie).[2]
Za první světové války byl 12. sbor povolán na východní frontu, kde byl začleněn do armádní skupiny maršála Kövesse určené pro boje v Haliči.[3] Na východní frontě setrvaly jednotky sboru až do konce války, v roce 1918 pod velením Rudolfa Brauna okupovaly Ukrajinu, obsadily Oděsu a pronikly až k ústí Donu. Po odchodu většiny jednotek sboru v roce 1914 na východní frontu zůstala v Sibiu menší posádka, velitelství bylo v roce 1916 přemístěno do Debrecínu.[4] Posádkovými veliteli byli po dobu první světové války Erwin von Mattanovich, Viktor Njegovan a Theodor Hordt.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.