Akutní radiační syndrom
forma poškození orgánových tkání / From Wikipedia, the free encyclopedia
Akutní radiační syndrom známý také jako otrava radiací nebo nemoc z ozáření, je forma poškození orgánových tkání způsobená nadměrným vystavením se ionizujícímu záření.
Stručná fakta Klasifikace, MKN-10 ...
Akutní radiační syndrom | |
---|---|
Mezinárodní symbol pro radioaktivitu | |
Klasifikace | |
MKN-10 | T66 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít
Termín se týká jak akutních, tak i chronických[1] zdravotních dopadů, kdy:
- akutní* = deterministické, nestochastické účinky, tzn. poškození tkání vysokou radiační dávkou (*dle členění SÚJB[2] časné a pozdní nestochastické);
- chronické** = stochastické účinky, tzn. zvýšení pravděpodobnosti výskytu zhoubných nádorů a genetických mutací podprahovou dávkou po delší časové období[1] (**dle SÚJB[2] pozdní stochastické).
Jsou dva způsoby účinků na buňku:
- Smrt buňky, kdy se u nižší dávky projeví poškození dělení (mitózy) buněk. Proto jsou postiženy v daleko větší míře rychle se dělící buňky (např. střevní epitel) před buňkami pomalu se dělícími (kostní či nervová tkáň). Tento efekt je využíván v léčbě. Radiační terapie – rakovinové buňky patří mezi nejrychleji dělící se buňky v těle a jsou zničeny dávkou záření, která normální buňky poškodí v daleko menší míře. Také se využívá hojivé reakce těla Archivováno 8. 7. 2020 na Wayback Machine. na velmi slabé poškození, viz Radon – využití. Daleko vyšší dávka pak způsobí smrt buňky denaturací obsahu[2].
- Druhým účinkem je změna genetické informace – mutace a z toho vyplývající důsledky (popsány tamtéž).