Alexandr Něvský
kyjevský velkokníže (1246-1263) / From Wikipedia, the free encyclopedia
Alexandr Jaroslavič Něvský, často uváděn jako svatý Alexandr Něvský (rusky Александр Ярославич Невский, zřejmě 30. května 1220, Pereslavl-Zalesskij – 14. listopadu 1263, Goroděc na Volze) byl kníže novgorodský (1236–1252) a velkokníže vladimirský (1252–1263), který se pro svá vítězství stal národním hrdinou Ruska.
Svatý Alexandr Jaroslavič Něvský | |
---|---|
portrét z let 1660–1680 | |
kníže | |
Narození | 30. května? 1220 Pereslavl-Zalesskij |
Úmrtí | 14. listopadu 1263 (ve věku 43 let) Goroděc |
Příčina úmrtí | zápal plic |
Svátek | 30. srpna |
Rodiče | Jaroslav II. Vsevolodovič a Fedosia Mstislavovna |
Místo pohřbení | Alexandro-Něvská lávra v Petrohradu |
Státní občanství | Kyjevská Rus a Vladimirsko-suzdalské knížectví |
Vyznání | pravoslaví |
Svatořečen | 16. února 1547 všeruským církevním sněmem |
Úřady | kníže novgorodský, veliký kníže vladimirský |
Uctíván církvemi | pravoslavná církev |
Významné zasvěcené kostely | Sofie (Bulharsko), Postupim (Německo) |
Atributy | koruna |
Patronem | Sankt Petěrburgu |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alexandr Něvský | |
---|---|
Narození | 13. května 1220 Pereslavl-Zalesskij |
Úmrtí | 14. listopadu 1263 (ve věku 43 let) Goroděc |
Příčina úmrtí | zápal plic |
Místo pohřbení | Alexandro-Něvská lávra |
Povolání | vládce a vojevůdce |
Nábož. vyznání | pravoslaví |
Choť | Alexandra Bračislavovna Polocká (od 1238)[1][2] |
Děti | Dmitrij I. Alexandrovič Andrej III. Alexandrovič Daniel I. Moskevský Vasilij Alexandrovič Novgorodský |
Rodiče | Jaroslav II. Vsevolodovič a Fedosia Mstislavovna |
Rod | Rurikovci a Jurjevští |
Příbuzní | Ondřej II. Jaroslavič[3][4], Jaroslav III. Jaroslavič, Vasilij I. Jaroslavič a Michail II. Jaroslavič (sourozenci) Ivan Dmitrijevič Perejaslavlský (vnuk) |
Funkce | novgorodský velkokníže (1228–1229) novgorodský velkokníže (1236–1240) novgorodský velkokníže (1241–1252) perejaslavský kníže (1246–1263) kyjevský kníže (1249–1263) … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Porazil švédské vojsko v bitvě na řece Něvě (15. července 1240) a Řád německých rytířů v tzv. ledové bitvě na Čudském jezeře (5. dubna 1242). Brzy po Alexandrově smrti napsal jeden z jeho mladších současníků Žitije (legendu), ve kterém ho oslavil jako knížete – světce. Současně začal být uctíván v místě uložení ostatků (Vladimir nad Kljazmou). Za vlády Ivana Hrozného byl roku 1547 prohlášen za svatého pravoslavné církve. Počátkem 18. století po vítězství nad Švédskem nechal Petr Veliký přenést jeho ostatky do nově založeného kláštera v Petrohradě, který byl Alexandru Něvskému zasvěcen. Legendami proslavený kníže se stal vedle apoštolů sv. Petra a sv. Pavla ochráncem nově založeného města a celého impéria.