Amsterdamské kanály tvoří více než sto kilometrů kanálů ("gracht"), přibližně 90 ostrovů a 1 500 mostů, které zajistily městu přezdívku „Benátky severu“.[1][2][3]
Stručná fakta Smluvní stát, Souřadnice ...
Zavřít
Tři hlavní kanály Herengracht, Prinsengracht a Keizersgracht byly vykopány v 17. století během nizozemského „zlatého věku“. Tyto kanály vytvářejí soustředné půlkruhy kolem města, které se nazývají „Grachtengordel“[4] (tzv. kanálový opasek). Podél kanálů se nachází více než 1550 pamětihodností a významných budov.[5] V roce 2010 byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO.
- Singl obklopoval město již ve středověku. Od roku 1480 do roku 1585 sloužil jako vodní příkop chránící město. Na konci 16. století se Amsterdam začal dále rozšiřovat i za hranice Singlu. Kanál vede od jezera IJ, nedaleko stanice Amsterdam Centraal až na náměstí Muntplein, kde se vlévá do řeky Amstel. V současnosti je prvním a nejvnitřnějším z půlkruhových kanálů, které obcházejí centrum města.
- Herengracht (česky „Panský kanál“) je druhý z hlavních kanálů, jeho výstavba byla ukončena v roce 1612.
- Keizersgracht (česky „Císařův kanál“) je třetí a nejširší z kanálů v centru Amsterdamu. Nachází se mezi Herengracht a Prinsengracht. Pojmenovali ho na počest Maxmiliána I., císaře Svaté říše římské.
- Prinsengracht (česky „Princův kanál“) je čtvrtý a zároveň nejdelší z hlavních amsterdamských kanálů. Většina domů podél kanálu byla vybudována během tzv. zlatého věku Amsterdamu. Mosty procházející přes kanál se nespojují s ulicemi na straně městské čtvrti Jordaan. Mezi turisticky přitažlivé budovy nacházející se vedle kanálu patří: kostel Noordkerk, trh Noordermarkt, Dům Anne Frankové, Westerkerk, nejvyšší kostel v Amsterodamu; a Homomonument.
Květinový trh na kanálu Singel
Herengracht v noci
Noční pohled na Keizersgracht
Oslavy dne královny na kanálu Prisengracht
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Amsterdamské kanály na slovenské Wikipedii.
World Executive City Guides - Amsterdam [online]. [cit. 2007-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-02.
WorldMayor.com - Job Cohen, Mayor of Amsterdam 2006 [online]. [cit. 2007-11-20]. Dostupné online.
Monumenten Amsterdam, Monumenten en Archeologie Amsterdam [online]. [cit. 2008-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-08.
- Stichting Atelier voor Restauratie en Research van Schilderijen (ITAAR / ARRS): De Gouden Boch van Amsterdam. Amsterdam 2006, ISBN 90-810694-1-1
- Bakker, J. Kloters, Vincent van Rossem, W. Vroom u. a. (Hrsg.): Amsterdam in de Tweede Gouden eeuw. Uitgeverij Thot, Bussum 2000.
- Geert Mak: Een kleine Geschiedenis van Amsterdam. Uitgeverij Olympus, Amsterdam 1999, ISBN 90-254-9972-4