Anna Boleynová
Druhá manželka Henricha VIII / From Wikipedia, the free encyclopedia
Anna Boleynová, anglicky Anne Boleyn (1501/1507 – 19. května 1536), byla anglická královna (1533–1536), druhá manželka Jindřicha VIII. a matka královny Alžběty I. Jindřichova svatba s Annou a její následná poprava z ní udělaly klíčovou postavu politického a náboženského převratu, který byl začátkem anglické reformace.
Anna Boleynová | |
---|---|
královna-choť | |
Anna Boleynová, druhá manželka Jindřicha VIII. | |
Doba vlády | 1533–1536 |
Korunovace | 1. června 1533 |
Tituly | Lady Anne Boleyn Její Veličenstvo královna Ctihodná markýza z Pembroku |
Náboženství | Anglikánská církev |
Narození | 1501-1507 Blickling, Velká Británie |
Úmrtí | 19. května 1536 (ve věku 29-35 let) Tower, Londýn |
Pohřbena | Londýn, Tower, kostel St. Peter ad Vincula |
Předchůdce | Kateřina Aragonská |
Nástupce | Jana Seymourová |
Sňatek | 28. května 1533–17. května 1536 |
Manžel | Jindřich VIII. Tudor |
Potomci | Alžběta I. |
Rod | Boleynovi |
Otec | Thomas Boleyn |
Matka | Alžběta Howardová |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jako dcera Sira Thomase Boleyna, 1. hraběte z Wiltshire, a jeho manželky Lady Alžběty Howardové, dcery Thomase Howarda, 2. vévody z Norfolku, byla Anna urozenější než Jindřichovy pozdější manželky Jana Seymourová nebo Kateřina Parrová. Svým původem se však nemohla vyrovnat své předchůdkyni Kateřině Aragonské, pocházející ze španělské královské rodiny, ani Anně Klevské, která byla dcerou římskoněmeckého knížete.
Vzdělávala se v Nizozemsku a Francii. Byla dvorní dámou královny Klaudie Francouzské. Anna se vrátila do Anglie začátkem roku 1522, aby se provdala za svého irského bratrance Jamese Butlera, 9. hraběte z Ormondu. Plány na svatbu se rozpadly a místo toho obdržela místo u dvora jako dvorní dáma královny Kateřiny Aragonské.
Roku 1523 byla tajně zasnoubená s Jindřichem Percym, to skončilo, když Percyho otec odmítl podpořit jejich zasnoubení. V lednu 1524 ji kardinál Wolsey poslal zpět domů na hrad Hever. V únoru nebo březnu 1526 začal Jindřich VIII. o Annu usilovat. Odolávala jeho svádění a odmítla být jeho milenkou, což dřív byla její sestra Marie. Brzy se z Anny stal hlavní důvod, proč Jindřich toužil po anulaci sňatku s Kateřinou Aragonskou. Když bylo jasné, že papež Klement VII. nepovolí anulaci, katolická církev v Anglii ztratila svou sílu. Roku 1532 Jindřich ustanovil Annu markýzou z Pembroku.
Jindřich a Anna se oficiálně vzali 25. ledna 1533 po tajné svatbě 14. listopadu 1532. 23. května 1533, nově jmenovaný arcibiskup canterburský Thomas Cranmer prohlásil manželství Jindřicha a Kateřiny za neplatné a manželství Jindřicha s Annou za platné. Krátce poté se hlavou anglické církve stává panovník a ne papež.
Anna byla korunována anglickou královnou 1. června 1533. 7. září porodila budoucí královnu Alžbětu I. Pro Jindřicha bylo narození holčičky zklamáním, a poté doufal, že teď budou následovat chlapci. Anna následně třikrát potratila. V březnu 1536 se Jindřich zamiloval do její dvorní dámy Jany Seymourové. Aby se s ní mohl oženit, musel Jindřich najít důvody ukončit manželství s Annou. V dubnu 1536 začalo vyšetřování z velezrady královny Anny. 2. května byla zatčena a poslána do Toweru. Sťata byla 19. května mečem, který si vyžádala, neboť to v Anglii nebylo zvykem (popravovalo se sekyrou).
Moderní historici usuzují, že zločiny, za které byla odsouzena, například cizoložství, incest, čarodějnictví a pokus o královraždu, jsou nepravé a královna byla nevinná. Provinila se jen v jednom – nedala Jindřichovi syna.
Po korunovaci její dcery Alžběty byla Anna uctívána jako mučednice a hrdinka anglické reformace. V průběhu staletí byla inspirací nebo byla zmiňována ve spoustě uměleckých a kulturních dílech. Byla nazývána nejvlivnější a nejdůležitější královnou-manželkou v anglických dějinách, protože nebýt anulování sňatku s Kateřinou Aragonskou, nevznikla by anglikánská církev.