Archivní budova
typ budovy / From Wikipedia, the free encyclopedia
Archivní budova je účelová budova určená pro potřeby archivu. Mezi potřeby především patří zajištění podmínek dlouhodobého ukládání archivního materiálu (depozitář) a podmínek pro provoz (včetně badatelny pro veřejnost) – a striktní oddělení těchto dvou částí. Ačkoliv se jedná o účelové budovy, jsou zpravidla stavěny v zabydlených oblastech a musí plnit také estetické funkce, očekávané od všech architektonických řešení.
Požadavky na archivní budovy musí reflektovat mnoho faktorů, jiné možnosti mají stavebníci budov v rozvojovém světě (menší prostředky, politická nestabilita, ozbrojené konflikty) a ve vyspělém světě. Obecně platí požadavek na situování a budování budov tak, aby se vyhla známým nebezpečím (ať přírodním, tak člověkem způsobeným), např. aby nebyla v záplavové oblasti, nebyla v blízkosti vzletových a přistávacích ploch letišť a také mimo zdroje plynného a prašného znečištění. Depozitáře se potom (stejně jako depozitáře muzejní) musí být jinak konstruované podle materiálu, který v nich má být skladován. Jiné požadavky klade papírový archivní materiál, jiný filmový materiál (barevná fotografie dlouhodobě vyžaduje teplotu kolem bodu mrazu) a zcela odlišné požadavky na prostory kladou digitální archivy.
Požadavky se snaží formulovat jak Mezinárodní archivní rada, tak archiváři, restaurátoři, architekti a inženýři jednotlivých států, případně některé požadavky jsou formulovány i normativně (srv. ISO 11799, přijaté i jako ČSN, v Česku také ve vyhlášce k archivnímu zákonu).
Mezi příkladné archivní budovy patří Archivní areál Chodovec (dokončen 2001), dimenzovaný pro tři velké archivy (Národní, Státní oblastní a Archiv hlavního města Prahy) a nově je k němu přistavováno rozšíření pro projekt Národního digitálního archivu, dále budova Moravského zemského archivu (dokončena 2007).