Atentát na Františka Ferdinanda d'Este
vražda arcivévody Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevu; záminka pro začátek první světové války / From Wikipedia, the free encyclopedia
Atentát na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu, byl spáchán 28. června 1914 v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny. Během jízdy ulicemi města byli arcivévoda František Ferdinand a jeho choť Žofie Chotková napadeni skupinou šesti atentátníků, jejichž vůdcem byl Danilo Ilić. Nejprve atentátníci podnikli nezdařený bombový útok a později na jiném místě oba manžele zastřelil Srb Gavrilo Princip, příslušník organizace Mladá Bosna.
Atentát na Františka Ferdinanda d'Este | |
---|---|
Dobová ilustrace atentátu, která se objevila v italských novinách Domenica del Corriere dne 12. července 1914 | |
Historické období | Předvečer první světové války |
Cíl | František Ferdinand d'Este |
Mrtví lidé | 2 |
Zranění lidé | 20 |
Důsledky | Vypuknutí první světové války; smrt Františka Ferdinanda, Žofie z Hohenbergu a zranění dalších osob |
Datum | 28. červen 1914 |
Místo | Sarajevo, Bosna a Hercegovina Rakousko-Uhersko |
Pachatel | Gavrilo Princip |
Použité zbraně | Browning M 1910 (pistole samonabíjecí) |
Potrestání pachatele | 20 let nepodmíněně † 28. 4. 1918, Terezín |
Kauza dnes | vyřešena |
Souřadnice | 43°51′29″ s. š., 18°25′44″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na vrcholu spiknutí stáli velitel srbské vojenské rozvědky Dragutin Dimitrijević, jeho pravá ruka, major Vojislav Tankosić, a špion Rade Malobabić. Major Tankosić měl na starosti výcvik a ozbrojení atentátníků a umožnil jim přístup do sítě agentů a konspiračních bytů, kterou byly na území Rakousko-Uherska pašovány zbraně.
Atentátníci, klíčoví členové sítě agentů a srbští vojenští činitelé zodpovědní za organizaci atentátu byli posléze uvězněni, souzeni a potrestáni. Pachatelé uvěznění na území Bosny byli souzeni v Sarajevu v říjnu 1914, ostatní aktéři byli souzeni v letech 1916 a 1917 před pololegálním soudem ve Francouzi okupované řecké Soluni.
Atentát v Sarajevu, jenž byl spáchán na následníka rakousko-uherského trůnu, vyvolal mezinárodní krizi známou jako červencová krize a byl záminkou k vyhlášení války Srbsku Rakousko-Uherskem a je považován za jednu z příčin první světové války.