Bét-el
biblické místo / From Wikipedia, the free encyclopedia
Bét-el, Bét-El či Bétel (ugaritsky bt il – ve významu „Dům Elův“ či „Dům Hospodinův“,[1] hebrejsky בֵּית אֵל ḇêṯ’êl; řecky Βαιθηλ; latinsky Bethel) bylo pohraniční město popisované ve Starém zákoně jako místo mezi územími Benjamín a Efrajim. Nejprve patřilo kmenu Benjamín a následně bylo dobyto kmenem Efrajim. Eusebios z Kaisareie a sv. Jeroným Bét-el ztotožňovali s místem 12 římských mil severně od Jeruzaléma.[2] Dalším možným umístěním je nyní arabská osada Bejtin na Západním břehu Jordánu, tento názor v současnosti převládá.[3]
Podle tohoto starozákonního místa byla pojmenována moderní osada Bejt El.