Berezina (přítok Dněpru v Bělorusku)

Berezina (bělorusky Бярэзіна, rusky Березина) je řeka v Brestské, Vitebské, Mohylevské a Homelské oblasti v Bělorusku. Je dlouhá 613 km. Povodí řeky je 24 500 km².

Berezina
Základní informace
Délka toku	613 km
Plocha povodí	24 500 km²
Průměrný průtok	145 m³/s
Světadíl	Evropa
Pramen
Minská vysočina 54°53′45,9″ s. š., 27°45′20,13″ v. d.
Ústí
Dněpr 52°32′59″ s. š., 30°15′0″ v. d.
Protéká
Bělorusko Bělorusko (Brestská, Vitebská, Mohylevská, Homelská oblast)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dněpr
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh toku

Pramení severně od Minské vysočiny a protéká Středoberezinskou rovinou. Břehy na horním toku jsou nízké a převážně bažinaté. Pod městem Barysaŭ (rusky Borisov) je pravý břeh zvýšený. Ústí zprava do Dněpru.

Přítoky

• zprava – Gajna, Svislač
• zleva – Bobr, Kleva, Olsa, Ola

Vodní režim

Průměrný roční průtok vody v ústí činí 145 m³/s.

Využití

Vodní doprava je možná od ústí k přítoku Serguč nad Borisov v délce 505 km. Spolu s touto řekou je součástí Berezinské vodní soustavy, která spojuje povodí Dněpru a Daugavy. Na řece leží města Borisov a Bobrujsk.

Historie

Řeka byla od 18. do 20. století důležitou strategickou hranicí, která hrála velkou roli ve válkách Ruska se Švédskem, Francií a Německem. Nejznámější je Bitva na Berezině, k níž došlo během Napoleonova tažení do Ruska v roce 1812. V létě 1920 během sovětsko-polské války provedla na řece sovětská vojska dva útoky. Během 2. světové války došlo na řece k tuhým bojům v roce 1941 v rámci příhraničních bitev a v roce 1944 v rámci Operace Bagration.

Literatura

• V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Березина“.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Berezina na Wikimedia Commons

Portály: Geografie | Bělorusko