Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
From Wikipedia, the free encyclopedia
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (zkratka BOZP) je velice široký interdisciplinární (mezioborový neboli vícevědní) obor. V současné době neexistuje její oficiální definice. V odborné literatuře můžete nalézt různé definice v závislosti na úhlu pohledu na zajištění BOZP, například: „Soubor opatření (technických, organizačních, výchovných), která při správné aplikaci nebo realizaci vytvoří podmínky k tomu, aby se pravděpodobnost ohrožení nebo poškození lidského zdraví snížila na minimum.".[1] Snížení na nulovou hodnotu je nereálné (možnost vzniku pracovní úrazu a nemoci z povolání je nedílnou součástí výkonu práce).
BOZP tvoří celá řada oblastí a problematik. Jedná se zejména o:
- management rizik při práci, tj. vyhledání a vyhodnocení rizik při práci včetně stanovení opatření a kategorizace prací,
- technické a organizační požadavky na pracovní prostředí, na organizaci práce a na pracovní postupy,
- hygienu práce,
- zakázané práce a zakázaná pracoviště (obecně zakázané práce a práce a pracoviště zakázané některým skupinám zaměstnanců),
- bezpečnost technických zařízení (vyhrazených, tzn. elektrických, plynových, tlakových a zdvihacích, ale i ostatních),
- pracovnělékařské služby (kontroly pracovišť, zdravotní prohlídky zaměstnanců, školení atd.),
- poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích i dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů,
- ergonomie,
- bezpečnostní značení a signály,
- školení zaměstnanců a dalších osob (formu provedení stanoví zaměstnavatel – možný je i e-learning avšak v kombinovaný s přednáškou [viz tzv. blended learning], jakož i využití virtuální reality),
- pracovní úrazovost a o nemoci z povolání.
Do problematiky zajištění BOZP se též prolíná požární ochrana, krizový management a velmi okrajově i firemní ekologie (ochrana životního prostředí u zaměstnavatele).