Bokeh
From Wikipedia, the free encyclopedia
Výrazem bokeh (čti boke, lze tak i psát; z japonského boke ぼけ/暈け, „rozostření“) se ve fotografii označují estetické kvality částí snímků, nacházejících se mimo rovinu ostrosti. Vzhled a tvar rozptylových kroužků (oblastí, do nichž se zobrazí nezaostřený bod) ovlivňuje velké množství faktorů, mimo jiné konstrukce objektivu, tvar a počet lamel clony a nastavené zaclonění.
Určení kvality bokehu není jednoznačné kvůli subjektivnímu pohledu každého člověka, ale existuje několik často objevujících se efektů, díky kterým můžeme fotografii posoudit. Za „dobrý bokeh“ se ve většině případů považuje plynule rozmazané pozadí, které je obzvláště důležité pro fotografie, u kterých chceme, aby hlavní objekt více vyniknul vůči pozadí, například makrofotografie. Bokeh je také důležitý pro střední teleobjektivy (obvykle 70–150 mm), využívané v portrétní fotografii.