Brestská oblast

Brestská oblast (bělorusky Брэсцкая вобласць, rusky Брестская область, polsky Obwód brzeski) je administrativně-územní jednotka na jihozápadě Běloruska při hranicích s Polskem a Ukrajinou. Administrativním městem je Brest. Zaujímá rozlohu 32 300 km². K 1. 1. 2024 na jeho území žilo 1 308 569 obyvatel.

Brestská oblast Брэ́сцкая во́бласць
Brestská oblast na mapě Běloruska
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Brest
Status	oblast
Souřadnice	52°22′57″ s. š., 25°11′59″ v. d.
Rozloha	32 790,68 km²
Časové pásmo	UTC +3
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 386 982 (2016)
Hustota zalidnění	42,3 obyv./km²
Národnostní složení	Bělorusové — 88% Rusové — 6,4% Ukrajinci — 2,9% Poláci — 1,3%
Správa regionu
Stát	Bělorusko Bělorusko
Nadřazený celek	Bělorusko Bělorusko
Podřízené celky	16 rajónů
Vznik	4. prosinec 1939
předseda	Kostantin Andrejevič Sumar
Měna	Běloruský rubl (BYR)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Brestská oblast se nachází v jihozápadní části Běloruska. Maximální délka od severu k jihu je 166 km a od východu na západ celkem 300 km. Zaujímá rozlohu 32,791 km² (15,7% území Běloruska).

Na východě sousedí s Minskou a Homelskou oblastí, na severu s Hrodenskou oblastí, na jihu s Rovenskou a Volyňskou oblastí na Ukrajině, na jihozápadě s Lublinským vojvodstvím a na západě s Podleským vojvodstvím v Polsku.

Reliéf

Reliéf je charakterizován jako rovinný a nížinný. Průměrná nadmořská výška se pohybuje mezi 140 a 200 metry nad mořem. Jihozápadní část zabírá Běrasceské Polesí, na východě Pripjaťské Polesí a mezi nimi se nachází Zaharoddzje. V severozápadní části leží velká část Prybužanské roviny a na severu Baranavická rovina a část Navahrudské vysočiny.

Nejvyšší bod dosahuje výšky 267 m n. m., nachází se na jižních svazích Navahrudské vysočiny. Nejnižší místo leží ve výšce 121 m n. m., leží v údolí řeky Západní Bug na hranici s Polskem.

Nerostné bohatství

Oblast má přírodní zdroje, které jsou základem pro vývoj průmyslové výroby s využitím místních přírodních zdrojů. Je to především stavební kámen, snadno tavitelné a žáruvzdorné jíly, sklo, stavební písek, rašelina, sapropel, štěrk, ložiska ropných břidlic a hnědého uhlí.

Podnebí a vegetace

Podnebí je mírné kontinentální. Průměrná lednová teplota se pohybuje od -4,4°С v Brestu až k -6°С ve městě Baranavičy, v červenci 18 až 18,8°С. Pro oblast jsou charakteristické teplé zimy s častými oblevami. Vegetační období se pohybuje v rozmezí 258 a 260 dní na jihozápadě, od 240 do 245 dní na severovýchodě. Úhrn srážek se pohybuje mezi 550 a 645 mm za rok.

Lesy (borovicové, březové, olšové) pokrývají asi 36% jeho území. Zachovaly se velké lesní masivy jako je Bělověžský, Ružanský a Šarašoŭský prales. Bažiny jsou většinou nízko položená a pokrývají asi 20% území.

Hydrografie

Řek patří do povodí Dněpru (Pripjať s přítokem Pina), Němenu (Ščara) a Západního Bugu (Muchavec). Na jeho území se nachází Dněpersko-bugský, Ahinský a Mikaševický kanál. Největšími jezery jsou Vyhanavské, Černé, Sporaŭské, Babrovické jezero. Na teritoriu byly vystavěny přehrady Loktyšy, Sjaljec a Pahost.

Na území leží 44 jezer a 30 přehrad, protéká jím více než 80 řek.

Doprava

Brestskou oblastí prochází tranzitní koridor Berlín – Varšava – Brest – Minsk – Moskva, rozsáhlá železniční a silniční síť. Nabízí jednoduchý způsob, jak přicestovat do Vilniusu a Kyjev, což vytváří příznivé podmínky pro přepravu cestujících a nákladů z Evropy do Ruska, Ukrajiny a dalších zemí. Hlavní železniční uzel se táhne na trase Brest, Baranavičy, Luniněc, Žabinka. Hlavní silnice propojuje města ve směru Brest – Minsk, Brest – Homel.

V Brestu se nachází mezinárodní letiště první kategorie, který je uzpůsoben pro přepravu těžkých letadel jako Boeing 747. Na řekách Pripjať, Pina, Muchavec, Styr, Haryň a Dněpersko-bugském kanále je provozována vodní doprava. Mikaševický kanál používá společnost РУП „Граніт“ pro vývoz výrobků na řece Dněpr a dále po Dněpru. Územím oblasti prochází také ropovod Družba a plynovody Toržok – Minsk – Ivacevičy a Kobryn – Brest – Varšava.

Administrativní dělení (rajóny)

Mapa rajónů

Brestská oblast se skládá ze 16 rajónů, které jsou uvedé v následující tabulce:

#	Český název	Původní název	Administrativní centrum	Rozloha (km²)	Počet obyvatel (2009)	Hustota obyv./km²
1	Běrasceský rajón	Берасьцейскі раён	Běrasce	1544,97	39 426	25,52
2	Baranavický rajón	Баранавіцкі раён	Baranavičy	2202,32	41 902	19,03
3	Bjarozaŭský rajón	Бярозаўскі раён	Bjaroza	1412,77	66 988	47,42
4	Hancavický rajón	Ганцавіцкі раён	Hancavičy	1709,58	31 170	18,23
5	Drahičynský rajón	Драгічынскі раён	Drahičyn	1855,06	42 948	23,15
6	Žabinkaŭský rajón	Жабінкаўскі раён	Žabinka	684,17	25 031	36,59
7	Ivanaŭský rajón	Іванаўскі раён	Ivanava	1551,41	43 586	28,09
8	Ivacevický rajón	Івацэвіцкі раён	Ivacevičy	2998,11	59 906	23,2
9	Kamjaněcký rajón	Камянецкі раён	Kamjaněc	1687,11	39 143	23,2
10	Kobrynský rajón	Кобрынскі раён	Kobryn	2039,79	88 037	43,16
11	Luniněcký rajón	Лунінецкі раён	Luniněc	2708,51	73 200	27,03
12	Ljachavický rajón	Ляхавіцкі раён	Ljachavičy	1352,31	30 498	22,55
13	Malarycký rajón	Маларыцкі раён	Malaryta	1373,63	25 780	18,77
14	Pinský rajón	Пінскі раён	Pinsk	3252,77	51 997	15,99
15	Pružanský rajón	Пружанскі раён	Pružany	2825,91	52 511	18,58
16	Stolinský rajón	Столінскі раён	Stolin	3342,06	80 695	24,15

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Brestská oblast na Wikimedia Commons
• Stránky oblasti Archivováno 2. 6. 2020 na Wayback Machine.