Církev Východu
stará východní křesťanská církev v Mezopotámii / From Wikipedia, the free encyclopedia
Církev Východu nebo perská církev,[1][2] východosyrská církev, babylonská církev, nestoriánská církev či chaldejská církev[3] byla východní křesťanská církev východosyrského obřadu se sídlem v Mezopotámii. Byla jednou ze tří hlavních větví východního křesťanství, které vznikly z christologických sporů 5. a 6. století, vedle starobylých východních církví a chalkedonské církve. Během raného novověku došlo ke schizmatům a vznikly rivalizujicí patriarcháty, někdy dva, někdy tři.[4] Od druhé poloviny 20. století se v Iráku hlásí k jejímu dědictví tři církve a v Indii několik dalších.