Katolická církev
společenství římskokatolické církve a 23 východních katolických církví / From Wikipedia, the free encyclopedia
Katolická církev, někdy podle své nejpočetnější součásti nepřesně označovaná jako římskokatolická církev, je největší křesťanská církev s celosvětově asi 1,3 miliardy členů, katolíků.[4][7] Patří k nejstarším a největším mezinárodním institucím a hrála významnou roli v dějinách a vývoji západní civilizace.[8][9][10][11] Skládá se z 24 autonomních církví, a to římskokatolické (latinské) církve a 23 mnohem méně početných východních katolických církví. Tyto církve se člení do téměř 3 500[zdroj?] diecézí a eparchií, zpravidla řízených biskupy (eparchy). Východní katolické církve, které mají dohromady přibližně 18 milionů členů, tvoří hlavně východní křesťané, kteří z různých historických důvodů během novověku navázali společenství s papežem. Těžiště katolicismu v době jeho vzniku v 16. století bylo v západní a střední Evropě, nyní však katolíci následkem misií a migrace žijí po celém světě. Od 20. století žije většina z nich na jižní polokouli, částečně i v důsledku sekularizace v Evropě a zvýšeného pronásledování na Blízkém východě. Za svou hlavu katolická církev považuje Ježíše Krista, jehož pozemským zástupcem a svrchovaným pastýřem církve je papež, římský biskup.[12] Papež stojí v čele Svatého stolce, ústředního řídícího orgánu církve. Od roku 1929 jsou papežové zároveň i monarchy Vatikánu, městského státu v Římě, který spravuje Římská kurie a ve kterém papež a Svatý stolec sídlí. V rámci křesťanství je katolická církev hlavní představitelkou katolicismu, kam vedle ní patří starokatolická církev a další církve s podobným charakterem liturgie a nauky.
Katolická církev Ecclesia Catholica | |
---|---|
Bazilika svatého Petra, největší katolický kostel na světě | |
Zakladatel | Ježíš Kristus podle posvátné tradice |
Vznik | 1. století, Svatá země, Římská říše[1][2] |
Sídlo | Vatikán |
Klasifikace | Katolicita |
Svatá kniha | Bible |
Teologie | Katolická teologie |
Církevní správa | Biskupové[3] |
Řídící a správní orgán | Svatý stolec a Římská kurie |
Členové | 1.378 miliardy (2021)[4] |
Hlava | Papež František |
Partikulární církve sui iuris | Latinská církev a 23 východních katolických církví |
Počet diecézí a farností | Arcidiecézí: 640 Diecézí: 2.851 Farností: 221.700 |
Počty duchovních | Biskupové: 5.364 Kněží: 414.336 Jáhnové: 48.238 |
Počet nemocnic a škol | Nemocnice: 5 500[5] Základní školy: 95 200[6] Střední školy: 43 800 |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Z původní nerozdělené křesťanské církve (již od druhého století také často označované jako katolická, tj. všeobecná církev) se dnešní katolická církev vydělila následkem řady rozkolů, především velkého schizmatu v roce 1054, kdy se církev v západní části Evropy rozešla s pravoslavím na východě, a reformace 16. století, kdy vznikl protestantismus a Tridentský koncil v reakci na něj zformoval novověkou katolickou identitu. S pravoslavím a protestantismem však stále sdílí nauky obsažené v Nicejském vyznání víry, i když se v jejich výkladu v některých případech odlišuje. Učí, že je jednou, svatou, katolickou a apoštolskou církví, kterou založil Kristus,[13][14][p 1][15][16] že její biskupové jsou nástupci Kristových apoštolů a že papež je nástupcem svatého Petra, kterému Ježíš Kristus udělil primát, tedy vedení církve.[17] Tvrdí, že vyznává původní křesťanskou víru, kterou učili apoštolové a kterou ona se svým učitelským úřadem neomylně předává a vykládá na základě Písma svatého a posvátné tradice.[18] Různost liturgických ritů, mnišských řádů, teologických směrů a dalších institucí v katolické církvi odráží její různé teologické a duchovní důrazy.[19][20] Na rozdíl od protestantismu klade katolická církev důraz na svátosti, zejména eucharistii slavenou při mši svaté,[21] a na kult svatých, především Panny Marie.[22]
Katolické sociální učení zdůrazňuje dobrovolnou podporu nemocných, chudých a trpících prostřednictvím tělesných a duchovních skutků milosrdenství. Katolická církev po celém světě provozuje tisíce katolických škol, univerzit a vysokých škol, nemocnic, sirotčinců a charitativních organizací a je světově největším nevládním poskytovatelem vzdělání a zdravotní péče.[23] V minulosti zásadně ovlivnila a dodnes ovlivňuje západní filozofii, kulturu a vědu. Zejména od druhého vatikánského koncilu, který skončil roku 1965, probíhá polemika ohledně katolického učení o sexuální etice, bioetice, role žen v církvi včetně možnosti jejich svěcení a o demokratizaci církevního života; tyto spory církev polarizují mezi konzervativní a liberální křídlo a vedly k vlně výstupů z církve a odštěpení části věřících. Velké problémy církev řeší v souvislosti s vlnou odhalení sexuálního zneužívání duchovními.
Od rekatolizace v 17. století je římskokatolická církev nejpočetnější náboženskou společností na území Česka, i když počet jejích členů dlouhodobě klesá. K římskému katolictví se v Česku při sčítání lidu roku 2022 přihlásilo přes 740 tisíc osob z asi 1 370 tisíc těch, kteří se přihlásili k nějakému konkrétnímu vyznání.[24] Římskokatolická církev v Česku se dělí na dvě církevní provincie, českou (arcidiecéze pražská se sufragánními diecézemi českobudějovickou, královéhradeckou, litoměřickou a plzeňskou) a moravskou (arcidiecéze olomoucká a diecéze brněnská a ostravsko-opavská). Řeckokatolická církev v Česku má vlastní apoštolský exarchát. Biskupové obou církví se sdružují v České biskupské konferenci, jež si volí svého předsedu. V Česku také působí Apoštolská nunciatura v České republice, diplomatické zastoupení Vatikánu.