Dějiny Sámů
dějiny / From Wikipedia, the free encyclopedia
Dějiny Sámů jsou dějiny Sámů, domorodých obyvatel severní Evropy obývající Laponsko, které dnes zahrnuje části severního Švédska, Norska, Finska a ruského poloostrova Kola. Tradiční sámský životní styl, kterému dominoval lov, rybolov a obchod, se zachoval až do pozdního středověku, kdy vznikly moderní formy severských zemí.
Sámové žili po celá staletí v tu více tu méně konfliktním soužití se svými sousedy. Za posledních dvě stě let, zejména v druhé polovině 20. století, došlo ale v sámské kultuře, politice, ekonomice a jejich vztazích se sousedními společnostmi k mnoha dramatickým změnám. Na konci 20. století v souvislosti s výstavbou vodní elektrárny vypukly moderní konflikty, jejíž reakce v posledních letech vyvolala obnovení a obranu sámské kultury. Z jedenácti různých historicky ověřených sámských jazyků (tradičně známých jako "dialekty"), jich dodnes devět přežilo, všechny ale s vysokým nebezpečím vymizení.
Je pravděpodobné, že existence Sámů byla dokumentována již v době antické, například Tacitem, a to pod jmény fenni či řecky finnoi (teprve od pozdního středověku jméno přešlo i na Finy). Zmínky o Sámech jsou doloženy i v raném severském středověku, v ságách, o Sámech se zmiňuje dosti podrobně i Ohthere z Hålogalandu,ve zprávě anglosaskému králi Alfrédu Velikému.