Dialýza
From Wikipedia, the free encyclopedia
Dialýza je děj, při kterém jsou od sebe odděleny látky s různou rozpustností a velikostí molekul. Prakticky se tak děje přechodem analyticky disperzních látek přes polopropustnou membránu z prostředí s vyšší koncentrací těchto látek do prostředí s nižší koncentrací. Důležité je, aby látky tvořící koloidní roztok přes membránu neprocházely.
V lékařství se jedná o proces, který nahrazuje přirozenou funkci ledvin u pacientů, kteří ji ztratili buď dočasně, nebo trvale. Ledviny, pokud fungují správně, odstraňují z krve odpadní produkty (draslík, močovinu apod.) a zbavují tělo přebytečné vody. Vylučovací a očistnou funkci ledvin lze nahradit právě pomocí dialýzy. Tím se v krvi udržuje bezpečná hladina chemických látek a řídí se také krevní tlak. Některé funkce zdravých ledvin však ani dialýza nahradit nedokáže. Především jde o jejich hormonální funkci. Zdravé ledviny vytvářejí hormon erytropoetin, který je nezbytný pro tvorbu krve a dialyzovaným pacientům se dodává injekčně. Dialýza také nedokáže nahradit funkci zdravých ledvin při aktivní tvorbě vitaminu D, který je zodpovědný za správné složení kostí a dalších tkání a orgánů.