From Wikipedia, the free encyclopedia
Stále nevím, proč jsem obecné (politické) věci o elektrárnách východního bloku zmiňovány u Temelína, který nemá s bezpečností v 60. letech či Černobylem nic společného. Dejte to v nějaké lepší formě do Jaderné elektrárny a je to. --Li-sung ✉ 13:33, 12. 4. 2005 (UTC)
Nezlobte se za nedostatek systematiky, ale pomožte. Zajímavý je konflikt, a přinejmenším stejně zajímavá jsou jeho řešení. Zajímavé je také povrchní házení všeho do jednoho pytle, ale jak ukazují věcná řešení, JETE a podobné se daly zvládnout, Černobyl ne. Ten článek Inge Santnerové je docela zajímavý (včetně těch pár nepřesností) o době, ale nemohu najít originál. Jinak je zajímavý Euratom a jeho, velmi silné, lobby v Bruselu. Zdravím Wiki-vr 14:00, 12. 4. 2005 (UTC)
Ano, někteří odborníci říkají, že na Černobylu je názorně vidět, kolik bezpečnostních mechanismů je nutno úmyslně vyřadit, aby se opravdu něco stalo. (Můj názor je irelevantní ale přesto: jediný skutečný problém jaderné energetiky je toxický odpad.) No nic, jsme off topic.
— Egg ✉ 14:59, 12. 4. 2005 (UTC)
No mě napadá,jako by byl reaktor Černobylu konstruován tak, aby se regulační tyče ani nikdy nevysouvaly (rozhodně ne za provozu). Špičky byly totiž z grafitu, což způsobovalo moderování paliva ze tří stran. Pokud se však vysunuly a znovu zasunuly, než zajely dostatečně hluboko aby bor pohltil neutrony, tak zpočátku reakci ještě zrychlily. To vedlo ke stonásobnému zvýšení teploty a taku a k utržení víka. I tak ale nabíhání nouzových čerpadel trvalo moc dlouho, nehledě na to, že Ďatlov nechal snížit výkon moc hluboko, což způsobilo pomalé zásobení vodou, které zase snížilo výkon atd. Také si nikdo nebyl vědom kritického místa v reaktoru, kde se zvyšovala teplota. Faktor proto bylo víc. Nejzajímavější ale je, že nikdo nevzpomene na TMI v USA, což byla zase nejnákladnější havárie-reaktor se unvnitř úplně roztavil a trvalo měsíce než byl postupně rozebrán.--Behemot 11:35, 19. 3. 2006 (UTC)
Kdo to provozuje, netuším (nějakým "about" se samozřejmě nezatěžují :-) Duha na mě vypadla z whoisu. Jak jsem pak googloval, o Temelínu jsou i nějaké stránky na hnutiduha.cz, ale menší. --Malý·čtenář 16:30, 12. 4. 2005 (UTC)
Jako laik si dovolím malou otázku: Co se rozumí pod pojmeme nejvýkonnější elektrárna? Původně jsem myslel, že nejvíc vyrobí, ale v tomto článku se říká, že vyrobí 14 % veškeré el. E. vyprodukované v Česku a v článku o Dukovanech se píše, že ty vyrobí 20 % veškeré el. E vyrobené v Česku. Tak jak to tedy je? Cinik 12:01, 2. 3. 2007 (UTC)
K opakujícím se revertů a vymazávání odstavce Kritika, zejména Wikipedista:Nolanus: Cílem Wiki není propagovat nebo zatracovat JETE, informace by měly být snad objektivní. Je nutné upozornit na to, že nejde o ojedinělé závady, zjištěných a oficiálně přiznaných havárií je už přes 100 , naposledy včera . Není to zanedbatelný počet a svádět to na údajnou silnou medializaci není pravdivé. Úkolem médií je informovat a ať se nám to líbí nebo ne, JETE je a bude médii sledována. Na druhou stranu je tam nutné i napsat, že ty závady a úniky nebyly závažné a neohrozily okolí, lidi atd.
Dále nerozumím zrelativizovávání věty ...technické nedostatky způsobené zejména údajnou nedostatečně odzkoušenou kombinací sovětských a amerických technologií. Pokud neustále píšete údajnou, uveďte, kde jinde než v Temelíně funguje jaderná elektrárna založená na zastaralém sovětském systému v kombinaci s americkou technologií, rád se poučím (nepočítejte ten experiment ve Finsku, to je jiný případ...). Mirekk 12:29, 2. 3. 2007 (UTC)
--Torm 12:57, 2. 3. 2007 (UTC)
--Li-sung ✉ 13:07, 2. 3. 2007 (UTC)
Určité náklady na zálohování Temelína tu budou, otázka je, jestli sou opravdu tak velké a je-li to natolik vyjímečné, aby to stálo za to zmiňovat. Kdysy sem na to narazil a hledal to a narážel sem na rozporné informace, navíc se situace mění /větší mezinárodní propojenost sítí/.
Pokud se to ukáže jako jasný fakt, bylo by třeba zmínit i to, jaké výhody má větší energ. blok - vyšší hospodárnost, skutečnost, že se počítá s provozem na desítky let a za 30 let může být z 7 % podílu 3 % etc. --Nolanus ✉ C E 15:51, 20. 4. 2007 (UTC)
Vyhody velkeho bloku nekritizuju, jen jsem upozornil na problemy velkeho bloku pro ceske prostredi. Studoval jsem elektroenergetiku na CVUT FEL a na CEPS nam rikali, ze kdyz spadne blok Temelinu, tak maj docela plny ruce prace... Takze zalohovani je urcite neco stoji, zejmena rychlonabihaci elektrarny (napr. plynovy) ci nakup primarni regulace -- a to levny neni. Mstasa 10:36, 21. 4. 2007 (UTC)
Myslim, ze to patri do kritiky teto elektrarny, protoze zadna jina elektrarna nema instalovany elektricky vykon 2x1000MW, tedy velmi velky. Dalo by se to take zaradit do kritiky existence teto elektrarny vubec, resp. takto naprojektovane elektrarny. Mstasa 14:07, 21. 4. 2007 (UTC)
Nevím, co je na obtížném zálohování nerelevantního -- je to prostě další z kritik této elektrárny, ať se týká projektu, koncepce či jeho elektroenergetického kontextu. Proto se to objevilo v odstavci věnujícímu se kritice. Mstasa 17:27, 21. 4. 2007 (UTC)
Hm, tomu nerozumim, obtizne zalohovani relevantni je, ale jeho kritika ne? Neni to trochu nesmysl? Kazda nova elektrarna zmeni rovnovahu elektroenergeticke soustavy, tim spis generator 1000MW. Zalohovani zdroju, budovani rychlenabihacich bloku (napr. do 30minut) je nepopiratelny fakt... Nakup primarni regulace na dalsich blocich take. A rozsirenost kritiky je kriterium zarazeni do Wikipedie odkdy? Zvlast v encyklopedii by me to velmi prekvapilo. Encyklopedie je prece uhrn znalosti a vedeni, ne vysledek referenda... i kdyz je pravda, ze u Wikipedie je to nekdy spis to referendum nez encyklopedie ;) Mstasa 15:34, 22. 4. 2007 (UTC)
Opakuju, jedna věc je, že chybí zdroj u té informace, druhá věc je, že pokud to je pravda, je třeba zmínit i výhody velkého bloku.
Jinak ale zálohovat by nebylo potřeba 2 x 1 GW, ale jenom 1 GW.
Na druhou stranu nezpochybňuju, pokud to je pravda, že to sem patří, byť je to třeba vlastnost elektrárenské soustavy a ne primárne Temelína. --Nolanus ✉ C E 16:30, 23. 4. 2007 (UTC)
Zdroj považuju lidi z ČEPSu, který mi to řekli. Ale je to obecně známý fakt a trochu logiky. Chováte se absurdně, přece Wikipedie je otevřená encyklopedie a ani ZDALEKA nemá každá informace svůj zdroj. Každopadně vám rad pošlu odkaz na článek, který jsem vygoogloval během jedné minuty: http://www.libinst.cz/clanky.php?id=409 Mstasa 17:02, 23. 4. 2007 (UTC)
Minimálně jedna věc mi v tom odkazu přijde nesprávná: velikost zálohy počítá z instalovaného výkonu a počítá s tím, že se záloha pro Temelín musí držet pořád. Jenže Temelín neběží pořád a ani se nepočítá s tím, že by pořád běžel, takže pro tu období by se pro něj ani neměla muset držet záloha,naopakjako záloha v té chvíli slouží. --Nolanus ✉ C E 19:53, 24. 4. 2007 (UTC)
Tímto bych chtěl iniciovat diskusi o smazaní sporné pasáže, cituji: "Zajímavé je v tomto případě srovnání s investičními náklady u větrných elektráren (viz Jindřichovice pod Smrkem). Koeficient ročního využití v roce 2006 se přes všechny technologické problémy přiblížil 70%. Po jejich dořešení by měl běžně dosahovat hodnot nad 80 %." A to proto, že není objektivní. Toto srovnání nabádá čtenáře k tomu, že větrná energie je v poměru dražší než jaderná. Problém se týká toho, že u jaderné elektrárny nejsou započítány externality v podobě zapečetění a uložení jaderného paliva, budování střednědobých úložišť, ap. Zároveň nereflektuje rozebrání a uložení radioaktivních částí samotného jaderného reaktoru po uplynutí doby života -- jedná se o tuny radioaktivního materiálu. Mstasa 17:56, 23. 4. 2007 (UTC)
To srovnání s elektrárnou v Jindřivicích pod Smrkem si dovoluju označit za úplně mimo, jednak se zde objevuje poněkud neústrojně /působí ve smyslu "podívejte, kdyby postavili místo Temelína milion Větrníků, měli bysme se líp"/, ale hlavně je to srovnání ignorující ostatní fakta.
Je srovnáván instalovaný výkon, zde to teda vychází přibližně jakžtakž. Ovšem jak si každý může přečíst zde, v nejlepším možném případě /což teda nevím, jestli Jindřichovice sou/ bude instalovaný výkon výkon využit z 28 % /pravděpodobně ještě podstatně míň/, takže tu máme ekonomickou náročnost hned 3x horší. Ale navíc ještě si u větrníku nevyberem, kdy proud poteče, dost často ta produkce ani nemusí být využitá a dost často bude větrník stát, když bysme ho zrovna nejvíc potřebovali. Nemluvě o tom, že na náhradu Temelína by bylo potřeba odhadem 5 000 elektráren v Jindřichovicích.
Co se externalit týče, je to obecně ekonomický problém v podstatě u jakékoliv ekonomické činnosti -demontáž větrníků zadarmo asi taky nebude, ne? A lidi, kterým vadí jejich hluk nebo ano?
K externalitám u JETE, poplatky na její budoucí likvidaci sou podle mě zahrnuty v odvodech na jaderný účet . Nevím co myslíte zapečeťováním paliva?
Ke kritice k nevyzkoušenosti kombinace technologií - mě ta kritika samotná přijde dost nesmyslná, nejde přece o to, co je čí kombinace, ale prostě, zda je postavení JETE výhodné a zda JETE odpovídá bezpečnostním požadavkům. Ale mělo by to tam být, protože se to v médiích prostě často objevovalo. Ale že ta kombinace byla už vyzkoušená dřív je objektivní fakt, na čemž to, že si toho média všimla až později nic nemění, takže nevím, proč by to tam nemělo být, pak by si heslo odporovalo. Patří to tam, protože to prostě je uvedení na pravou míru nebo ať někdo rozebere, v čem je kombinace JETE a Loviisa rozdílná. --Nolanus ✉ C E 18:23, 24. 4. 2007 (UTC)
Klidný sem, ale tento příspěvek nechápu. Kritici teda tvrdí, že kombinace "západních" a "východní" technologie je nevyzkoušená a že Temelín je první experiment. Skutečnost je taková, že to tak není, viz Lovisa. A tato informace tam nemá být? To je přece nesmysl a ignorování faktů. Tato část kritiky by tam ostatně normálně neměla být vůbec, zmínkyhodné je to pr¨ávě jen proto, že se o tom hodně mluvilo v médiích.Od toho jak semi to zdá, úplně odhlížím. A mimochodem, už se to tu diskutovalo . --Nolanus ✉ C E 20:35, 24. 4. 2007 (UTC)
A jinak, uvádění potiargumentů v odstavcích pro i proti je běžné,není na tom nic zvláštního. --Nolanus ✉ C E 20:42, 24. 4. 2007 (UTC)
Já se k tomu vrátil, protože ta informace o Lovisa tam původně byla a to imho konsenzuálně a Mstaša to vyškrt. A pozor, já teď neřeším oprávněnost či neoprávněnmost kritiky, ale prostě to, že by tam tento fakt o existneci JE Lovisa měl být zmíněn, nic jiného. --Nolanus ✉ C E 21:26, 24. 4. 2007 (UTC)
Jo, omlouvám se, byls to ty, já sem historii procházel, byl to takový poloviční překlep. protože Mstaša o tom mluví v diskuzi. Konsenzus: dle té diskuze nahoře to vidím jako 3:1, což statisticky není úplně 100%, ovšem konsenzus odvozuju hlavně z toho, že Mirekk už na tom dál netrval.
V té větě bych změnil "tvrdí" na "upozorňují " neboť tu kombinaci snad nikdo nezpochybňuje /přesto pro jistotu http://www.severskelisty.cz/kaleido/kale0139.htm / . Jinak OK. --Nolanus ✉ C E 22:43, 24. 4. 2007 (UTC)
Jen bych chtěl dodat, že bychom opravdu měli jít po základních pilířích Wikipedie... mělo by to být nestranné a základní pocit z toho článku o Temelínu určitě není nestrannost. Nebo spíš nebyl. Proto jsem to opravil. Hodně jsem opravoval i heslo trest smrti a ačkoli mám svůj jasný názor, můžete se sami přesvědčit, jak to dopadlo - přidával jsem arguementy odpůrcům i příznivcům ;) --Mstasa 13:17, 25. 4. 2007 (UTC)
Kdo financoval výstavbu JETE? Stát anebo ČEZ? Prochaine 07:55, 3. 5. 2007 (UTC)
Odkaz na weby odpůrců by tu měly bejt, ale prosil bych nějaké kvalitnější. Temelin.cz je souhrn zpráv, ale poslední je z roku 2002. Greenpeace má 1 zprávu z roku 2005, jednu z roku 2004 a pak taky pár věcí z roku 2002 a starší, jinak nic. /Pomíjím nijak nedatovanou informaci o získání interních dokumentů dokazujících "nestandardní a podezřelé praktiky" během dokončování ETE a jinak nic /nevím jestli je tím míněna ta tajná oprava toho potrubí/. --Nolanus ✉ C E 20:07, 24. 4. 2007 (UTC)
Podívám se na další weby, nicméně jde o to, aby zde aspoň něco bylo. Já si třeba o kvalitě Neviditelného psa taky myslím svoje... --Mstasa 13:17, 25. 4. 2007 (UTC)
Chybi popis prechodu k Westnghouse, duvody a jeho dusledky. Samotne rozhodnuti melo a ma vyrazne dopady (zdrzeni, cena, poruchy) a odbornici se s tim nijak zvlast netaji, na rozdil od politiku. Prechod k TVELu by take stal za vic nez za mrnavou zminku.
Chybi odhad zivotnosti, informace o zbylych dvou blocich, informace kdo a proc rozhodl ze se nepostavi a informace o planech na pripadne dostaveni. V clanku je sice more trivialit ale chybi o potrebne silnoproude infastrukture okolo, o zalohovacich systemech nebo jak je JETE zapojena do prenosove soustavy. Pavel Vozenilek 22:01, 15. 6. 2007 (UTC)
Toho ci chybí si sem vědom nicméně: Názory o Westinghouse budou vždy +- POV. Dá se ale předpokládat, že k problémům by došlo po revoluci tak jako tak a obzvlášť vzhledem ke změně projektu /a ke změně projektu by navíc pravděpodobně došlo i bez revoluce/.
Odhad životnosti bych sem nejradši netahal, zatím se ukázalo, že životnost se dá dost protahovat; elektrárna může pracovat 60 let, ale kdo ví, co za 60 let bude. Silnoporoudá soustava etc., to už sou podle mého právě informace spíš pro odborníky, byť se tomu vyloženě nebráním.
Ale ten závěr ... O demonstracích tam není ani zmínka, jen o blokádách hraničních přechodů a to asi 10 řádků; že je Temelín bezpečný v rámci světového průmětu či nad průměrem co já vím odborníci nezpochybňujou; a už vůbec nechápu, co máte proti obrázku, který prostě ilustruje text? --Nolanus ✉ C E 06:22, 18. 6. 2007 (UTC)
Statistika poruch je zmíněna u zprávy ČEZ, kam z bezpečnosti vede odkaz. Obrázek: tak on za prvé ukazuje jen část bezpečnostních opatření, za druhé je jasné, že to bude trochu zjednodušeno; jestli někdo dodá komplikovaná schémata dostupná pod PD, budu jedině rád. Jaká poplachová zařízení? V 90. letech Temelín ještě nebyl v provozu, zkoušela se?
O Týně sem věděl, o rozvodu elektřiny ne, dodejte prosím zdroje. Až bude doplněno co říkáte, tak utvořím příslušné nadsekce, ovšem kritika by polde mého měla zůstat zvlášť. --Nolanus ✉ C E 18:54, 19. 6. 2007 (UTC)
V článku je použit obrázek Soubor:Yearly fuel of a nuclear power plant.png a v popisu u něj, že hrana krychle má 1,6 m. To přirovnání dost pokulhává, ta postava by musela mít přes tři metry :) --Tlusťa 08:05, 7. 8. 2007 (UTC)
Do 2/3? Vidím maximálně do půlky :) --Tlusťa 08:28, 7. 8. 2007 (UTC)
Fakt nekecám, teď jsem to měřil :) . Jestli budeš chtít, udělám SVG s chlapem velkým normálních metr osmdesát. --Tlusťa 08:41, 7. 8. 2007 (UTC)
OK, večer něco spáchám. --Tlusťa 09:04, 7. 8. 2007 (UTC)
Uplynulo 7 let od této diskuze a očividně se nic nezměnilo. Nadále shledávám obrázek jako problematický - velikost hrany krychle je v porovnání s postavou očividně poloviční vůči textovému popisu, což znamená, že její objem je osminásobně menší, než by měl být. Domnívám se, že se jedná o velmi zavádějící ilustraci, která není na Wikipedii akceptovatelná, neboť u kontroverzního tématu zkresluje množství jaderného paliva na osminu vůči uváděné skutečnosti. Nebude-li ilustrace opravena, navrhuji její odstranění. --tcaklos (diskuse) 13. 4. 2014, 09:50 (UTC)
Odstranil jsem již neplatné informace o řediteli elektrárny. Od 1.12.2007 je ředitelem elektrárny Temelín Ing. Miloš Štěpanovský. Stávající ředitel Mgr. Ing. Vladimír Hlavinka přešel na jinou funkci v rámci ČEZ viz . Pokud nezavedeme kapitolu typu Ředitelé JE Temelín, je tato informace spíše zavádějící. Podobné informace nejsou uvedeny ani u vlastní společnosti ČEZ.--Emrys 18:55, 12. 12. 2007 (UTC)
vyváženosti článku by dle mého názoru pomohlo kdyby alespoň v odstavci "kritika obecně" dostatala slovo ktitika, momentálně tvoří více než polovinu odstavce argumenty zastánců jaderné energie,
Když sem psal to předcgozí, už sem musel končit, takže nyní i vzhledem k podrobněji: ten údaj zůstave i teď manipulativní a to včetně zdroje ČSU. Když se totiž na tu tabulku podíváme přesně, zjistíme několik zajímavých věcí. Předně nemůže být ani řeči o tom, že by Česko v současnosti vyvážel i 1/3 produkce JEDU /nehledě na to, že údaje za rok 2007 v tabulce vůbec nejsou/. Dál zjistíme, že už v roce 1995 bylo Česko dokonce čistým dovozcem /0,418 Twh/, v dalších letech něco málo vyvezlo a v roce 2000 byl prudký nárůst na 10 Twh; ovšem Temelín byl souštěn až ke konci roku 2000 a to spíš technicky, zatím bez velkého ekonomického významu, čili té energie opravdu moc vyrobit nemohl, vývoz 10 Twh byl ještě bez Temelína už v roce 2000!. Pokud teda budeme tvrdit, že elektřinu z JETE Česko vyváží, měl by teď vývoz /+12 Twh ETE/ být 22 Twh, ale nestoupl tolik ani zdaleka. Přibyly jenom 2 Twh.
Další zajímavá věc je podívat se i na dovoz do Česka /když se mluví o tom, kolik Česko vyváží myslí se tím ves kutečnosti většinou kladné saldo/; dovoz totiž od roku 1995 roste, byť s určitýma kolísáníma; je nanejvýš pozoruhodné, že dovoz vzrostl od roku 2000 /kdy se ještě moc neprojevil Temelín/ do roku 2006 o 2,5 Twh, přestože Česku přibylo 12 Twh Temelína!
Další extrémně zajímavá věc je vývoz elektřiny do Rakouska - to totiž podle zvého zákona nesmí dovážet elektřinu z jaderných elektráren a já předpokládám, že Rakušani svoje zákony dodržujou /:))/. A je to vskutku možné, protože už v roce 2000 /opět da facto před Temelínem/ tam Česko vyvezlo 5,5 Twh a v roce 2006 6,1 Twh, jen o trochu víc. No, a protože jaderný proud do Rakouska Česko vyvážet nesmí /mimochodem, co dělá Evropská unie?, já myslel, že je v EU to je volný trh!/a Česko ani nic z Rakouska nedováží, tak máme jistotu, že minimálně ta polovina z 12 Twh není jaderný vývoz. A že by byl jaderný vývoz ta druhá polovina, to z tabulky moc nevyplývá, pravděpodobně ne /podle toho srovnání výš by to byly 2 Twh/, Temelín a JEDU prostě běží pořád, ve špičkách a pološpičkách se k němu připojí vodní elektrárny a uhelné a protože vyvážet proud se momentálně vyplatí, nechají se běžet chvilku i mimo ty špičky.
Co se týče diskuzí v 90. letech, osobně se nepamatuju, že by příznivci JETE tvrdili, že nedostatek proudu hrozí už bezprostředně po roku 2000, i když to je možné; naopak se ale pamatuju na vystoupení Karla Dyby a Václava Klause v televizi, kde vysvětlovali, že mít zajištěny zdroje elektřiny na několik desítek let dopředu za pár desítek miliard je velmi výhodné; měli pravdu, jen bohužel těch pár deístek let se teď ukazuje jako velmi relativní. Naopak odpůrci rádi říkali, že nejenom, že tu elektřinu nejenom nebude potřebovat Česko, ale že ji nebude chtít ani nikdo jinej. --Nolanus ✉ C E 19. 7. 2008, 10:26 (UTC)
Čísla z roku 2006 nějak nesedí. Alespoň já je tedy z nemůžu dostat. Odkaz v referenci nefunguje, zřejmě změnili web. Miraceti 4. 12. 2008, 10:52 (UTC)
Fyzicky i legislativně existují u PWR pouze 3 bariéry proti šíření radioaktivních produktů - povlak palivových proutků, tlaková hranice primárního okruhu a hranice kontejnementu. Prosím opravte.
Po posledních modernizacích činí instalovaný výkon EDU 4x500 MWe a ETE 2x1020 MWe.
:po dalších modernizacích ETE mají oba reaktory nominální výkon 1055 MWe (viz. http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/ete.html)
Měl jsem možnost mluvit s jedním ze zasvěcených, který se podivoval, že článek o Temelínu na Wikipedii je označen jako dobrý, přestože je plný mýtů a polopravd. Více to upřesnit nemohu, šlo jen o krátkou zmínku v rozhovoru. Pán nemá vřelý vztah k počítačům a vídávám se s ním velmi málo, takže žádat po mě, abych jej požádal o úpravu článku či o bližší informace, nemá smysl. Možná by však mělo být zváženo, zda má článek zůstat i nadále dobrým. — Loupežník (diskuse) 6. 10. 2012, 17:21 (UTC)
Aktualizoval sem tu tabulku, ještě se podívám na aktualizaci úvodu. prořezal sem odkazy včetně těch, co byly už dlouho ve zdrojáku skryté jako neviditelné. Sou kdyžtak v historii, kdyby někdo chtěl dát odkazy na archiv nebo to najít znova, ale já na to teď náladu nemám a věčně to ve zdrojáku strašit nemůže. --Nolanus ✉ C 23. 5. 2013, 16:21 (UTC)
Ještě upozorňuju na odstavec:
Občas se rovněž objevují názory, že nebyly odstaveny uhelné elektrárny, jež měl Temelín nahradit; ani tato skutečnost neodpovídá pravdě, od roku 1990 do roku 2000 ČEZ odstavil zdroje o výkonu 1,965 MW; v současnosti (2008) ČEZ plánuje obnovu (v podstatě výstavbu nových elektráren na místě starých) dalších uhelných elektráren, jimž v nejbližší době skončí životnost, zvažována je rovněž stavba paroplynových elektráren. Dřívější prognózy o růstu spotřeby elektřiny v Česku se celkem naplňují. Zdravím, --Ivannah (diskuse) 17. 10. 2013, 09:57 (UTC)
Aktualizoval jsem elektrický výkon na 1055MWe a tepelný na 3120MWt, který se zvýšil po nedávné rekonstrukci, viz http://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/4363.html.Hribek89 (diskuse) 31. 12. 2013, 07:42 (UTC)
Nezdá se mi část: "Občas se rovněž objevují názory, že nebyly odstaveny uhelné elektrárny, jež měl Temelín nahradit; ani tato skutečnost neodpovídá pravdě, od roku 1990 do roku 2000 ČEZ odstavil zdroje o výkonu 1 965 MW;"
Bylo by dobré zjistit, jak byl v oné době slib formulován. Já si pamatuji, měl být "po spuštění Temelína odstaven odpovídající výkon uhelných elektráren". Temelín přece nemohl nahradit uhelné elektrárny, které byly odstaveny dříve. V 90. letech totiž probíhalo odsířování elektráren. U kterých se to nevyplatilo, byly odstaveny. Shodou okolností se jejich výkon blížil výkonu Temelína. Ale příčinná souvislost byla s emisemi oxidů síry, nikoli s Temelínem.Reing (diskuse) 29. 7. 2015, 21:42 (CEST)
Vzhledem k dlouhodobé šabloně {{aktualizovat}}
jsem DČ odebral. V článku jsou navíc neorefovaná tvrzení. Tohle chce napravit, pak můžeme vrátit. --OJJ, Diskuse 3. 4. 2017, 09:11 (CEST)
V textu hlavní stránky stojí: "Ve dnech 14.–21. ledna se v Rakousku uskutečnilo referendum, ve kterém se celkem 915 220 rakouských občanů (15,53 % oprávněných voličů) vyslovilo pro podmínění vstupu Česka do EU odstavením Temelína. Situace se uklidnila po podepsání Melkského protokolu 12. prosince 2000, k jehož sjednání mezi Českem a Rakouskem napomohlo i úsilí Evropské unie, především komisaře pro rozšíření Güntera Verheugena." Podle https://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_Volksbegehren_in_%C3%96sterreich ale udané referendum proběhlo v roce 2002. Jak tedy mohlo uklidnit situaci dva roky předem? To působil ve věci JETE stroj času? 2001:1AE9:337:2000:B90B:A4FF:23AD:BFEF 26. 10. 2020, 22:30 (CET)
JET je běžně (často, obvykle) používané označení pro jeden z nejznámějších toakamaků - Joint European Torus (dokonce tak běžné, že jsem do dneška celý název neznal). viz https://en.wikipedia.org/wiki/Joint_European_Torus Naopak s označením JET pro Temelín jsem se dosud nesetkal.Reing (diskuse) 30. 3. 2021, 22:47 (CEST)
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.