Eduard Štorch
český spisovatel, archeolog a pedagog / From Wikipedia, the free encyclopedia
Eduard Štorch (10. dubna 1878, Ostroměř – 25. června 1956, Praha[1]) byl český pedagog, spisovatel a archeolog. Proslul svými povídkami a romány situovanými nejčastěji do období doby kamenné a doby bronzové. Jeho nejznámější dílo nese název Lovci mamutů. Protagonisty příběhů jsou ve Štorchových knihách zejména děti, často nebojácní a bystří hoši, kteří by malému čtenáři mohli být vzorem díky odvaze, obětavosti, kladnému vztahu k přírodě i lidem a v neposlední řadě i vlastenectví a touze po svobodě.[2]
Eduard Štorch | |
---|---|
Narození | 10. dubna 1878 Ostroměř Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 25. června 1956 (ve věku 78 let) Praha Československo Československo |
Místo pohřbení | Kostel Povýšení svatého Kříže hřbitov Lobeč |
Povolání | pedagog, spisovatel, archeolog |
Vzdělání | c. k. Český ústav ku vzdělání učitelů v Hradci Králové |
Žánr | Odborná literatura, beletrie |
Významná díla | Lovci mamutů Osada Havranů Hrdina Nik Volání rodu |
Manžel(ka) | Božena Štorchová (roz. Vávrová) |
oficiální stránka | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eduard Štorch ve svých dílech „pro vystižení povahy, zvyků a stylu života… odvozoval je od vědomostí o soudobých divošských kulturách domorodých kmenů v Africe čí amerických Indiánů, které aplikoval na (popisovanou) kulturu.“[3]
Byl skautem (s přezdívkou Sachem)[4] a významným představitelem reformního pedagogického hnutí 20. let. Podle Jiřího Štolla Štorch jako pedagog silně převyšuje Štorcha spisovatele i Štorcha archeologa. Děti byly vždy Štorchova priorita, jim zasvětil celý svůj život a jeho 8 let trvající projekt Dětská farma na Libeňském ostrově byl, po prvotních trpkých zkušenostech se sociálně zanedbanou mládeží Mostecka a pražských periférií, jeho životním úspěchem, kterým dokázal nejen sobě, že jeho myšlenky realizované v praxi byly správné a přínosné.[5] Následující megalomanský utopický projekt trojské výchovné osady Růžičkov, který inicioval a významně se ho účastnil, však nezískal potřebnou podporu a nebyl uskutečněn.
Jeho hrob se nachází v obci Lobeč (okres Mělník). Archeologické sbírky ze svého pražského bytu prodal ve 20. letech Národnímu muzeu, písemnou pozůstalost a knihovnu odkázal v 50. letech Městskému muzeu v Hořicích poté, co mu režim zabral jeho rekreační domek v Lobči i půlku pražského bytu.[6] Písemnosti z hořického muzea byly v roce 1977 předány do Literárního archivu Památníku národního písemnictví ve Starých Hradech, kde byly odborně zpracovány. V rodné Ostroměři vzniklo v 70. letech 20. století muzeum Eduarda Štorcha a Karla Zemana, kde je uložena Štorchova osobní korespondence.[7] Dne 21. srpna 2010 bylo v budově obecního úřadu v Lobči otevřeno Muzeum Eduarda Štorcha.[8] Jeho velkým přítelem byl také spisovatel, archeolog a pedagog Karel Sellner.